OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Sázení brambor na Vysočině nabralo kvůli dešťům asi dvoutýdenní zpoždění. Většinou s ním pěstitelé končili v prvním květnovém týdnu, letos podle odhadu Českého bramborářského svazu ještě není v brázdách pětina až čtvrtina hlíz. Jinde v Česku, kde se pěstují rané brambory, výsadba skončila před 14 dny, řekl předseda svazu Josef Králíček. Zemědělci na Vysočině produkují třetinu českých brambor, pěstují později sklízené odrůdy.
Sázení brambor na Vysočině obvykle končilo okolo 5. května. „Nebyly výjimky, že měly podniky výsadbu ukončenou do konce dubna,“ uvedl Králíček. O možných dopadech pozdějšího sázení na úrodu brambor se podle něj zatím nedá spekulovat. „Nevíme, jak ten ročník bude vypadat,“ řekl. Jestli se počasí zlepší, jsou podniky schopné zbylá pole rychle dosázet. „Pokud by se to natahovalo dál, tak na těch velmi pozdě zasázených plochách dopad určitě bude,“ uvedl předseda svazu.
Pršet by podle meteorologů mělo i v nejbližších dnech. Pokud je moc mokro, stroje na pole nemohou. Před sázením zemědělci pomocí techniky z půdy odstraňují kameny, aby se brambory při sklizni tolik nepoškozovaly.
O něco později se podle Králíčka dostanou do obchodů i první letošní české brambory pěstované v Polabí. Sklizeň se tam obvykle naplno rozbíhala v prvním červnovém týdnu, tentokrát to zřejmě bude až ve druhé polovině příštího měsíce. Zkraje června tam nejspíš začnou sklízet první brambory jen drobní pěstitelé, kteří je prodávají ze svého dvora.
Na trhu jsou pořád brambory z loňské sklizně nejen v Česku, jejichž odbyt se výrazně zhoršil kvůli epidemii, kdy byly zavírané restaurace a jídelny. Baličky a velké firmy už podle Králíčka většinou nemají brambory z domácí produkce a nakupují je v zahraničí, hlavně v Německu. V obchodech jsou už i nové brambory, například ze Španělska.
Někteří menší čeští pěstitelé, kteří dodávali přímo například do jídelen, kvůli ztrátě svého odbytu část brambor asi neprodají. Králíček odhadl, že ze zhruba 400.000 tun sklizených konzumních brambor to budou „jednotky“ tisíc tun, které by mohly skončit například v bioplynových stanicích. Podotkl, že na podnikání malého pěstitele s celkovou produkcí brambor třeba deset, 20 nebo 30 tun, to může mít zásadní dopad.
Ztrátová byla letos navíc farmářská cena brambor. Při prodeji ve velkém dostávali pěstitelé za kilogram dvě až 2,50 koruny, jen na pokrytí nákladů by podle Králíčka potřebovali cenu okolo čtyř korun. Jestli kvůli tomu v ČR letos klesne rozloha polí s konzumními bramborami, ukážou statistiky v polovině června. „Nepředpokládáme, že by narostla. Byli bychom rádi, kdyby stagnovala, ale v jednotkách procent může i klesnout,“ odhadl předseda.
Podle Českého statistického úřadu měly loni zemědělské podniky v Česku brambory na 23.877 hektarech polí. Produkce brambor v meziročním porovnání stoupla 11,8 procenta na 696.220 tun. V tomto množství jsou zahrnuté konzumní brambory určené na jídlo, na výrobu škrobu i sadba.
ČTK