Sasko chce kvůli šíření nákazy afrického moru prasat (AMP) vyhubit takřka všechny divočáky v ochranných koridorech, které fungují jako bariéra kolem zamořených oblastí. Oznámilo to saské ministerstvo sociálních věcí, které tažení proti infekční chorobě řídí. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit, mor je tak velkou hrozbou pro hospodářské chovy prasat. Na člověka se nepřenáší.
„Neobejdeme se bez drastického snížení počtu černé zvěře v ochranných koridorech, abychom zabránili šíření viru AMP do regionů, kde se nevyskytuje,“ řekl Sebastian Vogel, který je šéfem krizového štábu boje proti AMP při saském ministerstvu sociálních věcí. „Pokud se nám podaří co nejrychleji vyhubit všechna divoká prasata v ochranných koridorech, budeme mít dobrou šanci skutečně zabránit dalšímu šíření nákazy mezi populací divočáků. Pak se budeme moci soustředit jen na vymýcení moru v uzavřených zónách,“ uvedl.
Sasko zřídilo ochranné koridory kolem uzavřených zón s nákazou, aby dalšímu šíření infekce předešlo. Zaměřit se chce nejprve na východní část koridoru u hranic s Polskem, odkud se AMP do země šíří. Saské ministerstvo sociálních věcí v této souvislosti uvedlo, že z Polska přetrvává vysoký infekční tlak.
Likvidace divočáků v ochranných koridorech je naplánována na tři etapy. Ta první poskytne myslivcům osm týdnů na snížení populace divokých prasat v revírech na 0,2 kusu na 100 hektarů. Od zemské vlády dostanou příspěvek 300 eur (7120 Kč) za každé zabité zvíře.
Pokud se do osmi týdnů snížení stavu divočáků na požadovanou hodnotu nedostane, začne druhá etapa, kdy budou do oblasti povoláni další lovci. Počítá se také s nasazením dronů. Cílem třetí fáze je udržet oblast bez divočáků.
Nynější infekce se do Německa dostala v září 2020, kdy se první případ potvrdil v Braniborsku. Mor se následně rozšířil také do sousedních spolkových zemí Meklenburska-Předního Pomořanska a Saska. V Sasku bylo prozatím do konce června potvrzeno 2223 případů AMP, v Braniborsku 3153 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Všechny tři tyto spolkové země sousedí s Polskem, odkud se nákaza do Německa dostala.
S africkým morem prasat se od roku 2017 potýkalo i Česko. Díky intenzivnímu odlovu a dalším opatřením se tehdy chorobu podařilo udržet pouze na Zlínsku a nakonec vymýtit. Od března 2019 pak byla Česká republika oficiálně považována za stát bez nákazy africkým morem prasat, což se ale změnilo loni v prosinci, kdy byl ve Frýdlantském výběžku u Jindřichovic pod Smrkem na Liberecku nedaleko hranic s Polskem nalezen infikovaný uhynulý divočák. Od té doby veterináři na Frýdlantsku potvrdili dalších více než čtyřicet případů nákazy.
ČTK