Do krajinotvorby plánuje v následujících pěti letech podle aktuálního průzkumu Agrární komory ČR investovat zhruba 80 procent zemědělců, přičemž zhruba 44 procent počítá s pravidelnými investicemi každý rok. V posledních pěti letech budovalo krajinotvorné prvky v boji proti nepříznivým vlivům, jako je vodní nebo větrná eroze půdy, 70 procent zemědělských podniků. Nejčastěji vytvářely stromořadí, skupiny dřevin, ale také meze, mokřady či terasy. Výsledky průzkumu na tiskové konferenci představil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Zemědělci ročně do krajinotvorných prvků dávají desítky až stovky tisíc korun, jednorázově miliony korun. Pro jednorázové investice se v posledních pěti letech rozhodlo přibližně 29 procent zemědělských podniků, v dalších pěti letech tento krok plánuje asi 35 procent zemědělců. Budovat krajinotvorné prvky nemá v dalších letech naopak v úmyslu zhruba pětina podniků.
Doležal upozornil na to, že je nutné spojit zemědělskou produkci s mimoprodukčními záležitostmi, kterými je právě vytváření stromořadí, mezí nebo příkopů. Ty přispívají k zachování kvality půdy a současně posilují schopnost krajiny zadržovat vodu. „Zemědělec si nemůže dovolit pěstovat obilí a další plodiny v půdě, která je vyčerpaná například používáním nadměrného množství umělých hnojiv, což by zároveň znamenalo další zvýšení vstupních nákladů. Jejich spotřebu proto snižují několik let za sebou a běžnou praxí je používat organická hnojiva, která jsou přirozeným zdrojem organické hmoty v půdě,“ uvedl.
Farmář Luboš Pokorný z rodinné farmy Vladimír Pokorný řekl, že zemědělci mají zájem starat se o krajinu, ale ze strany státu chybí jakákoliv strategie. Nařízení jsou nejasná, někdy jsou dokonce mezi sebou v rozporu. Při sebemenším pochybení ale následují podle něj poměrně vysoké sankce, které činí třeba pět procent z přidělené dotace.
V České republice je podle Doležala nutné využít produkční potenciál zemědělské půdy a zvýšit tak potravinovou soběstačnost. V tuzemsku je podle něj velký podíl ekologické půdy, jež dosahuje 17 procent. Produkce z ní ale nečiní ani dvě procenta.
Průzkum k budování krajinotvorných prvků Agrární komora ČR uskutečnila na přelomu února a března, zapojilo se do něj 96 členských firem. Střední podniky s 26 až 500 zaměstnanci tvořily asi dvě pětiny respondentů, malé podniky s 11 až 25 pracovníky 24 procent, živnostníci představovali 21 procent dotázaných. Nejvíce zúčastněných bylo ze Středočeského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje.
ČTK