Kubánský cukrovarnický průmysl zřejmě letos čeká nejhorší sezona v historii, což může ohrozit národní hrdost a ekonomický růst. Podle oficiálních údajů a dvou kubánských odborníků na cukr by produkce v letošním roce měla zaostat za loňským rokem, kdy byla rekordní nízká. V současnosti je nejméně 30 procent pod cílem komunistické vlády, který je 900.000 tun, uvedla agentura Reuters.
Loňská produkce činila 800.000 tun, což byl nejhorší údaj od roku 1908. Představovala tak pouhých deset procent rekordní produkce z roku 1989, která činila osm milionů tun.
Cukr byl kdysi pýchou Kuby. Má zásadní význam pro výrobu rumu a je zdrojem zahraniční měny a zaměstnanosti na rozlehlém venkově ostrova. Vláda však není schopna financovat potřeby odvětví, včetně vstupů, zavlažování a náhradních dílů, kvůli novým, tvrdým sankcím USA a pandemii covidu-19.
„Vláda bude muset dovážet a možná snížit kvótu cukru v měsíčním přídělu potravin. Pekárny budou muset bojovat o to, aby mohly vyrábět sladkosti,“ řekl agentuře Reuters jeden z odborníků.
Ve snaze oživit kdysi ikonické odvětví jezdil kubánský viceprezident Salvador Valdés Mesa v únoru napříč zemí a vyzýval pracovníky cukrovarů, zemědělce a řezače cukrové třtiny k vyšší produkci. Sklizeň cukrové třtiny obvykle začíná v listopadu a trvá do května. Letos však většina cukrovarů otevřela v prosinci či na počátku ledna kvůli nedostatku třtiny a také náhradních dílů.
„Ztracenou tonáž se jim nepodaří dohnat a nejpravděpodobnějším scénářem je, že budou dále zaostávat, protože problémy jsou strukturální a dlouhodobé,“ řekl místní odborník.
Několik zpráv v oficiálním deníku komunistické strany Granma ukazuje, že v hlavních provinciích produkce cukru zaostává za cíli. Další zprávy a místní zdroje uvádějí, že produkce ve všech 35 kubánských cukrovarech zaostává za plánem.
Kuba pro letošní rok plánuje, že pro domácí spotřebu použije 500.000 tun cukru. Zbývajících 400.000 tun plánuje prodat Číně, což má stanoveno ve smlouvě s touto asijskou zemí.
ČTK