Produkční zemědělci se kvůli novému nastavení dotací ocitnou na hranici přežití. Na protestním setkání zemědělců v pražské Lucerně to dnes řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který shromáždění svým projevem zahájil. Zmínil také, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že střední a větší podniky nebudou schopné konkurovat firmám z okolních zemí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na setkání řekl, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit, jako jsou například pěstitelé brambor.
Doležal zmínil, že zemědělci sdružení v Agrární komoře hospodaří na více než 60 procentech zemědělské půdy. Větší firmy jsou podle něj zásadní pro zajištění potravinové bezpečnosti.
Komora i Zemědělský svaz už od ledna protestují proti změnám v nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Kritizují vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou malí farmáři.
Podle Doležela to povede k tomu, že místo hospodaření se budou „těžit dotace“. Varoval před tím, že kvůli tomu, že produkční zemědělci dostanou méně peněz, budou podniky rušit chovy a propouštět zaměstnance. „V ČR se nechystá podpora produkčního zemědělství, chystá se dotační tunel. Velké investiční skupiny budou skupovat půdu a brát práci zemědělcům,“ řekl. Hrozí to, že budou vznikat fiktivní zemědělci, kteří budou jen čerpat dotace bez produkce, dodal. Kritizoval také to, že o nastavení dotací podle něj rozhodují poradci politiků, kteří zemědělství vůbec nerozumí.
Projevy řečníků často provázely hlasité reakce i pokřiky lidí v zaplněném sále, kromě potlesku se ozývalo také bubnování nebo troubení. Řada lidí si přinesla transparenty s nápisy například „Nejsem agrobaron“ nebo „Naše práce, vaše potraviny“.
Podobným způsobem jako Doležal se vyjádřil také předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zmínil, že v roce 2004 bylo 19.000 žadatelů o dotace, dnes je jich 31.000. „My jsme jediná země v EU, kde počet zemědělců roste a průměrná velikost zemědělského podniku klesá, všude jinde je to přesně obráceně,“ řekl. Uvedl také, že vznikají investiční společnosti, které spekulativně nakupují půdu a slibují investorům roční výnos například 13 procent. „Opravdu chceme, aby českou půdu vlastnili kapitáloví investoři, nebo aby ji vlastnili čeští zemědělci?“ ptal se. V jiných zemích je pode něj obvyklé, že domácí zemědělci mají předkupní právo na nákup půdy. Upozornil také na to, že například dánský zemědělec dostane podle nového nastavení dotací třikrát více peněz na hektar než český.
Na setkání měl původně dorazit ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který je ale od začátku týdne v covidové izolaci. Zastoupil ho předseda lidovců a ministr práce sociálních věcí Marian Jurečka, který je soukromý zemědělec. Na zemědělství mu podle jeho slov vždy záleželo a v lednu, kdy vládní koalice vyjednávala o nastavení dotací, navrhoval jinou podobu poté, co se seznámil se situací některých firem.
Ministr zemědělství má podle něj za úkol najít formu podpory pro zemědělce, kteří se zabývají živočišnou výrobou a pěstováním citlivých komodit zhruba v objemu tří miliard korun. „Začali jsme debatu i například o tom, jak to řešit v oblasti důchodového pojištění,“ řekl. Do tří týdnů podle něj má vzniknout návrh, aby tyto kroky šly realizovat už v roce 2023. Jedna z forem podpory může být i formou daňových úlev.
Jurečka si také nemyslí, že nové nastavení zemědělské politiky povede k likvidaci českého zemědělství. Uvedl také, že zvyšování cen potravin podle něj kvůli rostoucím cenám energií nelze úplně zastavit, vláda ale podniká kroky, jak růst cen zpomalit.
ČTK