Populace hrabošů v Česku v únoru mírně klesla na 754 aktivních východů z nor proti lednovým 822. Práh škodlivosti tak byl v únoru překročený 2,9krát. Vysoké ohrožení porostů trvá v moravských krajích, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském, a postupně se v letošním roce riziko rozšířilo do Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Mírný pokles je pro předjaří typický.
Nejhorší byla situace loni v prosinci, kdy inspektoři zaznamenali průměr 1308 aktivních východů z nor. Dvě třetiny únorových pozorování se uskutečnily v ozimých a krmných plodinách setých v minulém roce. Zde hodnoty dosahovaly v průměru 534 aktivních východů z nor, což odpovídalo 2,7násobku prahu škodlivosti. Třetinu pozorování inspektoři absolvovali ve starších víceletých kulturách, především v porostech krmných plodin a trvalých travních porostů. V nich se průměrný počet východů pohyboval okolo 1215, což odpovídá hodnotě trojnásobku prahu škodlivosti. Tyto hodnoty představují ohrožení pro krmné plodiny, které budou na počátku vegetace pod extrémním tlakem škůdce.
Ve výše zmíněných krajích se průměry pohybují mezi 968 a 1300 východy z nor, práh škodlivosti je tedy překročen ještě výrazněji, než je celorepublikový průměr. Hodnoty lokálně přesahující 4000 východů z nor byly zjištěny nejen v porostech krmných plodin, ale i řepky olejky ve vybraných lokalitách na Kroměřížsku, Znojemsku, Olomoucku, Kutnohorsku, Kolínsku či Příbramsku. Extrémem byla vojtěška v katastru Chotouchov na Kolínsku, kde bylo až 15.000 východů z nor.
„Na některých lokalitách s přemnoženými populacemi hrabošů ze zimy může dojít k jejich zhroucení, ale na většině lze předpokládat, že se vysoké počty před startem vegetace udrží,“ uvedla Kršková. Zemědělci v postižených oblastech tak mohou zatím stále využívat větší než běžně povolené dávky rodenticidu, který hraboše hubí.
ČTK