Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje malé farmáře, souhlasí se škrty neinvestičních dotací v plánu na snižování schodku státního rozpočtu. Předsednictvo asociace v tiskové zprávě uvedlo, že národní dotace jsou v ČR páté nejvyšší v EU a díky lobbingu je v minulých letech čerpaly největší firmy. Podle asociace by dotace měly mít limit, který zatím vláda nezavedla.
Vláda v plánu na konsolidaci veřejných financí uvedla, že v příštích dvou letech chce na národních dotacích do zemědělství ušetřit více než deset miliard korun.
Předsednictvo asociace rozumí nutnosti přijímat opatření ke snížení schodku veřejných financí, z jehož výše viní především bývalou vládu Andreje Babiše (ANO). V plánu současné vlády Petra Fialy (ODS) spatřuje příležitost ke změnám v českém zemědělství směrem k větší podpoře rodinných farem. Asociace dlouhodobě prosazuje, aby rodinné farmy byly zaneseny přímo do legislativy. Podporu tomu vyjádřil již dříve i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Asociace uvedla, že ještě před deseti lety se objem národních dotací pohyboval kolem jedné miliardy ročně a na loňských pět miliard stoupl hlavně vlivem velkých podniků, které pak peníze také čerpaly. Podle ASZ lze mírně snížit i kofinancování evropských dotací tak, aby to nepoškodilo menší firmy.
Podle předsednictva asociace vláda zatím nevyužila všech možností ke snížení dotací, které se nabízejí, jako především stanovení maxima dotací pro velké zemědělské firmy a holdingy. „Je čím dál více evidentní, že jsme státem, který dotuje velkovýrobu v rozsahu, který nepotřebuje a už na ni ani nemá peníze,“ uvedlo. Nekula letos v dubnu uvedl, že takzvané zastropování bylo při přípravě plánu na nové dotační období ve hře. Zavedlo ho již například Rakousko.
ASZ u vládního plánu na konsolidaci rozpočtu kritizuje zvyšování odvodů pro OSVČ, mezi které se podle ní naprostá většina farmářů počítá. Na drobné sedláky podle ní opatření dopadne výrazněji, než na jiné profese, a to kvůli tomu, že se vyšší odvody budou týkat i rodinných příslušníků jako spolupracujících osob. Za problematické považuje také zvyšování daní z nemovitosti, což ovlivní i daň se zemědělské půdy. „Především je to ale znevýhodnění malých a středních zemědělců, kteří obhospodařují výrazně větší podíl vlastní půdy než velké právnické osoby,“ uvedla ASZ.
Jako vhodnější řešení navrhuje zdanění části komerčních výdělků z myslivosti, což by se ale nemělo týkat danění činnosti spolků.
ČTK