Plochy osázené chmelem se letos v Česku meziročně zmenšily o 0,6 procenta, tedy o 29 hektarů na celkových 4943 hektarů. Pěstitelů je letos 121, přes tři čtvrtiny chmele se pěstují v Žatecké chmelařské oblasti, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Vedle Žatecké oblasti se pěstuje chmel ještě v Úštěcké a Tršické chmelařské oblasti, které jsou podobně velké. V Úštěcké je letos osázeno 520 hektarů, v Tršické o 100 hektarů více. Hlavní pěstovanou odrůdou je tradičně Žatecký poloraný červeňák, který zaujímá plochu 4136 hektarů, což je o 48 hektarů méně než loni. Naopak se letos znovu zvětšila plocha odrůdy Sládek o 24 hektarů na 397 hektarů. Dalšími pěstovanými odrůdami jsou například Premiant na 213 hektarech a Agnus na 71 hektarech. Novinkou je odrůda Most na jednom hektaru.
Nově byly letos vysázené chmelnice na 260 hektarech, proti loňsku jsou nově osázené plochy mírně nižší.
Chmel sklízený v Česku se používá pro výrobu piva v tuzemsku a je také významným exportním artiklem. Podle loňských informací předsedy Svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent domácí produkce.