Pět středoevropských zemí společně požaduje, aby zákaz dovozu ukrajinského obilí do těchto států platil alespoň do konce roku, ohlásil polský ministr zemědělství Robert Telus po dnešním jednání se svými protějšky z Bulharska, Maďarska, Rumunska a Slovenska. Schůzka byla svolána v reakci na ruské rozhodnutí neprodloužit dohodu umožňující vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková podle agentury Interfax-Ukrajina nevyloučila reciproční opatření ze strany Kyjeva.
Telus podle serveru Onet současně ujišťoval, že uvedené země jsou „velmi otevřené“ vůči tranzitu obilí z Ukrajiny. Tvrdil, že na schůzku byli pozváni i ministři zemědělství z Ukrajiny a Moldavska, avšak z objektivních důvodů nedorazili.
Evropská komise v květnu povolila Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku zakázat na svém trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen; tento krok neomezuje exportní tranzit do dalších zemí. Zákaz má skončit 15. září.
Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes prohlásil, že Varšava zákaz dovozu ukrajinského obilí do Polska v polovině září nezruší, uvedla agentura Reuters a citovala vyjádření dalších účastníků varšavské schůzky. Rumunský zástupce ohlásil, že se obrátí na Brusel se žádostí zákaz rozšířit i o další komodity z Ukrajiny. Solidarita s Ukrajinou je důležitá, ale také musíme chránit své trhy a nemůžeme připustit, aby je deformovalo ukrajinské obilí, argumentoval slovenský ministr Jozef Bíreš. A Maďarsko se podle Reuters nechalo slyšet, že podnikne „všechna opatření“, aby zabránilo dalšímu utrpení svých zemědělců, pokud EU neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do konce roku.
Ministři zemědělství ve společné deklaraci ujišťují, že podporují pokračování tranzitu ukrajinského obilí přes hranice svých zemí po silnici, železnici i řekách do destinací. „Tato koalice není proti nikomu, není proti Ukrajině nebo EU, je to v zájmu našich farmářů,“ citovala Teluse agentura AP. „EU by dnes měla vytvořit náležité zákonné a infrastrukturní nástroje k regulaci transportu ukrajinského obilí z dlouhodobého hlediska,“ řekl Telus.
Kyjevu se možnost prodloužení zákazu nelíbí, místopředsedkyně ukrajinské vlády Svyrydenková zákaz dovozu ukrajinských plodin do pětice zemí označila za diskriminační, a to ze „strany nejbližších sousedů, zejména, když má Ukrajina nepřítele na moři“. „Prezident, premiér a my všichni (vláda) jsme toho názoru, že 15. září je konečné kritické datum. Poté už nemohou být tato omezení prodloužena,“ uvedla Svyrydenková na setkání se zástupci asociace podnikatelů. V případě prodloužení zákazu by podle ní Kyjev zvážil určitá zrcadlová opatření.
Ukrajinské obilnářské sdružení podle AP mezitím naléhá, aby byl větší objem obilí posílán po Dunaji do rumunských černomořských přístavů. Podle ukrajinských obilnářů je možné měsíční vývoz po této trase zdvojnásobit na čtyři miliony tun. Cezar Gheorghe, zakladatel rumunské analytické společnosti AGRIColumn, však podle AP tvrdí, že to „není možné“.
Od března 2022 do června tohoto roku prošlo rumunskými přístavy Constantsa, Galatsi a Braila na 20 milionů tun ukrajinského obilí, což je maximum, které lze zvládnout, řekl Gheorghe. „Ukrajina bude muset vyvážet také přes Polsko, Maďarsko a Slovensko – je to jednoduchá matematika,“ dodal Gheorghe.
Unijní komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski v květnu na twitteru napsal, že do Polska bylo od dubna 2022 do března 2023 přivezeno zhruba 4,1 tuny ukrajinského obilí a řepky olejné, přičemž 3,4 milionu tun v zemi zůstalo a jen zhruba 700 tun pokračovalo do dalších zemí.
ČTK