Středočeští zemědělci loni počtvrté v řadě sklidili meziročně více obilí. Důvodem bylo i rozšíření obhospodařovaného území, hektarový výnos mírně klesl. Sklizeň v regionu byla oproti roku 2021 vyšší též u luskovin, okopanin, řepky i dalších olejnin, naopak méně se sklidilo chmele a kukuřice. Informoval o tom v tiskové zprávě vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.
Na Vysočině loni přibylo 41 provozů zpracovávajících mléko, maso nebo med. K nárůstu přispěli zejména menší zpracovatelé masa, včetně řeznictví. Vyplývá to z údajů, které poskytl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka. Počet minimlékáren se v uplynulém roce nezměnil. Skončilo sedm hospodářství produkujících syrové mléko, počet těchto provozů je ale na Vysočině pořád nejvyšší mezi kraji v Česku, funguje jich 388.
Kvůli nízké výkupní ceně jablek a rostoucím nákladům zastavil jeden z největších českých pěstitelů jablek v Tuchorazi na Kolínsku veškeré investice. Sady Tuchoraz i partnerské distribuční družstvo Bohemia Apple očekávají za loňský rok hospodářský výsledek na nule. Řekl to majitel společnosti Sady Tuchoraz a předseda družstva Bohemia Apple Robert Vyšata.
Zemědělci si nediktují ceny komodit, které produkují, jsou dané burzou a trhem, řekli větší farmáři z Plzeňska. Drahé potraviny v obchodech podle nich nemohou ovlivnit. Farmářům z Plzeňského kraje od poloviny loňského října klesají ceny všech základních komodit, které prodávají na trhu, ale potraviny v obchodních řetězcích nezlevňují. Ceny obilí a řepky podle farmářů od té doby klesly o 30 až 35 procent a už se blíží hodnotám před invazí na Ukrajinu i před pandemií koronaviru.
Ulice Bruselu dnes zablokovala demonstrace belgických zemědělců, kterým se nelíbí plány vlády na snižování emisí oxidů dusíku. Do města dorazilo skoro 3000 traktorů z farem v severní, vlámské části země a jejich kolona byla několik kilometrů dlouhá, napsala agentura Reuters. Farmáři tvrdí, že záměry vlády poškodí jejich podnikání a že mnoho farem kvůli příliš přísným opatřením bude muset skončit.
Předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek na mezinárodní ekonomické konferenci v Praze řekl, že je potřeba postavit se proti tomu, aby obchodníci převáželi potraviny z jedné části Evropy do druhé. Měly by se podle něj podporovat potraviny, které lze vyrobit v ČR. Podpořil program EU Od zemědělce ke spotřebiteli k omezení ekologických dopadů produkce potravin. Zároveň označil Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) jako brzdu, která odčerpává peníze na rozvoj ekonomiky.
Končí zákaz venkovního chovu drůbeže, který kvůli šíření ptačí chřipky nařídila v polovině prosince Státní veterinární správa (SVS). Nákazová situace v zemi se už podle veterinářů zlepšila. Od začátku roku se v Česku potvrdilo 17 ohnisek nákazy, naposledy v Krušovicích na Rakovnicku. Loni bylo případů 20. Ptačí chřipka je vysoce patogenní virové onemocnění zvířat. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy.
Ukrajinský sektor zemědělství utrpěl po ruské vojenské invazi přímé a nepřímé ztráty téměř 38 miliard dolarů (841 miliard Kč). Podle agentury Reuters to uvádí analýza Kyjevské ekonomické školy (KSE). Ukrajina je velký světový pěstitel a vývozce obilí, ale na velké části jejích jižních, východních a severních území se už přes rok bojuje nebo jsou okupovaná.
Čeští pěstitelé máku přišli kvůli konfliktu na Ukrajině o výraznou část odbytu v zahraničí. Každoročně se z tuzemska vyváží zhruba 80 procent produkce a velká část směřovala do Ruska a na Ukrajinu. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Loni osevní plochy máku v Česku podle Českého statistického úřadu klesly zhruba o 40 procent na 26.125 hektarů.
Na český trh vstoupila dánská společnost Agreena, která se věnuje takzvanému regenerativnímu zemědělství. Jde o hospodaření zaměřené na šetrný přístup k půdě například omezením orby nebo využití hnojiv. Nabízí také možnost získat certifikáty za ukládání uhlíku do půdy, které lze prodat. Novinářům to řekl výkonný ředitel společnosti Simon Haldrup. Náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL) uvedl, že tento způsob hospodaření zatím česká legislativa nezná. Z pohledu ministerstva může podle něj být ukládání uhlíku novým obchodním modelem pro zemědělství nebo lesnictví.
