Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal vydávat rozhodnutí o zálohách na opatření na podporu ozdravení chovů. Vyplácí se až 50 procent dotace, chovatelé dostanou až 800 milionů Kč. Podpora se zaměřuje proti šíření nákaz u prasat a na ozdravení chovů drůbeže. Fond to uvedl v tiskové zprávě.
Zemědělci ve Zlínském kraji v minulém roce sklidili 319.971 tun obilovin, meziročně o 17.275 tun méně, což je pokles přibližně o 5,1 procenta. Ve srovnání s rokem 2021 klesl také hektarový výnos. Zatímco předloni u obilovin činil 6,53 tuny, loni 6,13 tuny. Loňská úroda obilovin v regionu se na celkové sklizni v České republice podílela zhruba z 3,9 procenta. Zatímco v roce 2021 pěstovali zemědělci v kraji obiloviny na 51.642 hektarech, loni to bylo na 52.230 hektarech, zjistila ČTK z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V České republice loni ukončilo činnost 13 pěstitelů tržní zeleniny a jejich počet se tak snížil na 354 z 367 v roce 2021. Pěstební plocha se zeleninou klesla na 11.319 hektarů z předloňských 12.066 hektarů. Další úbytek farmářů zabývajících se tržní produkcí zeleniny lze kvůli rostoucím nákladům a problematické situaci na trhu očekávat i letos na jaře. Informace je ze situační a výhledové zprávy, kterou zpracovalo ministerstvo zemědělství společně se Zelinářskou unií Čech a Moravy.
Výnosy cukrovky i brambor ve Zlínském kraji loni meziročně vzrostly. U technické cukrovky loni činily 68,22 tuny na hektar, o rok dříve byly 67,81 tuny. V případě brambor mimo raných a sadbových stouply hektarové výnosy z 27,93 tuny v roce 2021 na loňských 29,96 tuny. ČTK to zjistila z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Vyplývá to z poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů. Podle ministerstva to naznačuje, že přibývá farmářů hospodařících v režimu EZ, kteří se zaměřují na pěstování plodin a chov zvířat.
Povinnost dodržovat stanovené limity škodlivých plynů a látek vypouštěných do ovzduší by se nově měla vztahovat nejen na průmyslové podniky či chovatele prasat, ale i na velkochov hovězího dobytka. Shodli se na tom ministři životního prostředí zemí Evropské unie, kteří dojednali společný přístup k novele směrnice o průmyslových emisích. V Česku se pravidla nově dotknou několika set chovatelů.
Plocha, na které farmáři pěstují zeleninu, letos klesne o pět procent z loňských více než 11.600 hektarů. Novinářům to dnes řekla předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Uvedla, že zemědělci mají problém získat za svou produkci adekvátní cenu. Podle unie to povede k větší závislosti na dovozu ze zahraničí. Letos například u cibule mají pěstitelé zásoby zhruba 2000 tun, do další sklizně na přelomu června a července bude potřeba dovézt asi 40.000 tun. Na nízké výkupní ceny své produkce dlouhodobě upozorňuje také Ovocnářská unie ČR.
Ministerstvo zemědělství zrušilo rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), podle kterého měla firma Schrom Farms z koncernu Agrofert vrátit dotaci téměř 1,6 milionu korun. Důvodem rozhodnutí ministerstva byly procesní vady. Fond je musí odstranit a o případu rozhodnout znovu, píše web iROZHLAS.cz. Agrofert patří do svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Vinaři v Česku využili k výsadbě nových vinic pouze 31,5 hektaru, i když na základě evropské a národní legislativy mohli osázet téměř 179 hektarů. Jedná se o nejmenší osázenou plochu za posledních osm let, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Průměrně vychází na jednoho žadatele půl hektaru nové vinice, protože ÚKZUZ schválil 62 žádostí pěstitelů o novou výsadbu.
V Pardubickém kraji byly vloni vyšší výnosy cukrovky, meziročně vzrostly o pět procent na 71,46 tuny z hektaru. Plocha, na které zemědělci plodinu pěstovali, se téměř nezměnila a činila 4186 hektarů. Výnosy brambor byly meziročně obdobné, poklesly výnosy kukuřice na krmení, pícnin a sena, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
