Agrární komora ČR u končícího ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) oceňuje hledání kompromisů, racionální přístup k předsednictví ČR v Radě EU a také obhajobu zemědělského sektoru v debatě o zdražování potravin. Řekl to prezident komory Jan Doležal. Komora je podle něj připravená spolupracovat s nástupce Nekuly, kterým má být podle předsedy lidovců Marina Jurečky dosavadní šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný.
Premiér Petr Fiala (ODS) respektuje právo lidovců navrhnout nového kandidáta na post ministra zemědělství. Marek Výborný je zkušený politik s morálním kreditem, byl by pro vládu velkou posilou, sdělil premiér. Nový ministr musí podle předsedy vlády intenzivně pracovat na zlevnění potravin, a pomoct tak s dalším snížením inflace. Fiala věří, že v tom dosavadní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Výborný obstojí. O chystané změně bude ve čtvrtek jednat s prezidentem Petrm Pavlem.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podal ke konci června rezignaci na funkci ministra zemědělství. Zdůvodnil to tím, že v posledních týdnech necítil podporu vedení lidovců. Předsednictvo KDU-ČSL navrhlo do funkce šéfa poslaneckého klubu Marka Výborného, nominaci musí ještě potvrdit širší vedení strany, řekl novinářům předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
V ČR začala sklizeň raných brambor, přibližně o týden později než loni. Pozdější zahájení sklizně ovlivnilo studené a vlhké jarní počasí. Celkové výnosy brambor zemědělci očekávají meziročně zhruba podobné. Soběstačnost ČR v produkci brambor je mezi 75 a 80 procenty. Každoročně se dováží například z Německa, a to zejména na jaře. Minulý rok byly touto dobou v tuzemsku výnosy 30 tun na hektar a více, letos je to zatím 20 až 30 tun. Výslednou sklizeň ale ještě ovlivní počasí v letních měsících. Novinářům to na tiskové konferenci řekli předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček a místopředseda Vlastimil Rasocha.
Pěstitelé brambor se mohou od letošního dubna sdružovat do organizací producentů. Uvedlo to ministerstvo zemědělství (MZe), podle kterého díky tomu mohou mít podniky silnější pozici při vyjednávání s obchodníky. Ministerstvo v příštích pěti letech na podporu organizací rozdělí zhruba 300 milionů korun. Plochy raných brambor, které se sklízejí do konce června, letos podle MZe rostou třetím rokem. Sklízet se bude z přibližně 2000 hektarů, což je o 200 hektarů více než loni.
Vyhlášení a provoz národního parku Křivoklátsko vyjde stát na stovky milionů korun. Uvádí to odhad Lesnicko-dřevařské komory České republiky. Agrární komora ČR (AK) poukazuje na odpor obcí i místních obyvatel a petici proti NP podepsanou více než 11.000 lidmi. Lesnicko-dřevařská komora ČR upozorňuje například na zvýšené riziko šíření kůrovce i požárů. AK i Lesnicko-dřevařská komora ČR jsou dlouhodobě proti záměru vlády, která chce z části CHKO Křivoklátsko vytvořit národní park, uvedla mluvčí AK Barbora Pánková.
Polští zemědělci blokují jeden z hraničních přechodů s Ukrajinou. Protestují tím proti levnému dovozu zemědělských produktů ze sousední země. Podle organizátorů potrvá blokáda až do nedělního večera, informovala agentura DPA s odvoláním na místní úřady.
Ministerstvo zemědělství by mělo příští rok hospodařit s výdaji 52,43 miliardy korun. Je to o 8,8 procenta méně než letos a pokles o zhruba pět miliard korun. Letos resort hospodařil s výdaji 57,48 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na rok 2024. Vláda ve svém návrhu na konsolidaci veřejných financí chce ušetřit přes deset miliard korun na národních dotacích. Počítá se také s úspory na platech nebo se snížením výdajů na výzkum, vývoj a inovace o zhruba deset procent.
Zatímco ještě minulý týden pěstitelé jahod na jihu Moravy předpovídali začátek samosběru v polovině příštího týdne nebo v půli června, už od pátku se na jejich facebookových profilech začala objevovat oznámení o zahájení samosběru jahod už o tomto víkendu. Také Jakubčíkovi, kteří pěstují jahody v Šakvicích na Břeclavsku, odhadovali začátek samosběru po 10. červnu, nakonec ale otevřeli už dnes, Miroslava Jakubčíková.
Populace hraboše polního v posledních týdnech klesá, ale stále překračuje práh škodlivosti. Celostátní průměr je 127 aktivních východů z nor na hektar, což je 2,5krát více, než je stanovený práh škodlivosti. Nejhorší situace zůstává na Moravě v Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském kraji, kde je práh škodlivosti překročen v průměru sedmkrát. Hraboši tak zůstávají rizikem v porostech krmných plodin a ohrožují i výsadbu mladých stromků, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
