Polsko kvůli ochraně svého zemědělství nepustí do země po 15. září levné ukrajinské obilí, uvedl v polském rozhlase místopředseda vlády a šéf vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski.
ržby skupiny Zlatá vejce, která do obchodů distribuuje vejce čtyř významných producentů, loni poprvé od jejího založení překročily miliardu korun. Vzrostly o 29 procent na 1,13 miliardy Kč. Společnost to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Do obchodů dodává až 400 milionů vajec ročně. K rekordním tržbám podle ní vedl hlavně nedostatek vajec na evropském trhu kvůli šíření ptačí chřipky. Export skupině vzrostl až trojnásobně, na českém trhu prodala vajec méně. Například pro společnost Mydlářka, která má ve skupině čtvrtinový podíl, byl podle její výroční zprávy chov nosnic nejúspěšnější v historii firmy. Společnosti Proagro Nymburk zvýšila zisk na více než pětinásobek roku 2021.
Zemědělské družstvo Haňovice, které se kromě tradiční rostlinné a živočišné výroby specializuje také na pěstování rajčat ve skleníku, loni zvýšilo čistý zisk o 38 procent na 35,7 milionu korun z 25,8 milionu korun v roce 2021.Jeho tržby vzrostly o 44 milionů korun na 292,6 milionu korun. Informace pochází z výroční zprávy ZD Haňovice.
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
Bramborovým polím v Česku škodí sucho, výnosy sklízených raných odrůd v Polabí jsou nižší. Brambory jsou dražší. Při prodeji ve velkém dostávají zemědělci za kilogram 12 až 14 korun, přibližně o polovinu víc než ve stejné době před rokem. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček před bramborářským seminářem v Jitkově. Později sklízeným bramborám na Vysočině by ještě mohl pomoci déšť, pokud začne pršet v nejbližší době.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který rozděluje zemědělské dotace, loni vyplatil 38,9 miliardy korun, podobně jako předloni. Z toho 6,45 miliardy korun bylo ze státního rozpočtu, zbytek jsou peníze z rozpočtu Evropské unie. Na přímé platby, které zemědělci získávají na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat, směřovalo 22,9 miliardy korun. Fond to uvedl ve výroční zprávě za loňský rok.
Řada zemí Evropské unie včetně Česka, Německa či Francie kritizuje možné prodloužení zákazu dovozu ukrajinských obilovin do Polska a čtyř dalších zemí sousedících s Ukrajinou. Po jednání ministrů zemědělství zemí EU o tom v Bruselu mluvili zástupci některých unijních vlád. Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského zvažuje Evropská komise možnosti, jak financovat přepravu ukrajinské zemědělské produkce přes EU do zemí severní Afriky či Blízkého východu.
Za nepřijatelné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil další prodloužení zákazu Evropské unie na dovoz ukrajinského obilí, o které žádá pětice středoevropských zemí. Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Polsko a Slovensko chtějí zákaz prodloužit nejméně do konce letošního roku. Jeho platnost vyprší 15. září, připomněla agentura Reuters.
Zemědělci v Královéhradeckém kraji při žních nejvíce postoupili se sklizní ozimého ječmena, který dosud sklidili z 84,8 procenta. Sklízejí už také ozimou pšenici, kterou sklidili z 9,2 procenta ploch, a jarní ječmen, ten sklidili ze 4,6 procenta. Zemědělci k 23. červenci sklidili 14,2 procenta ploch osetých obilovinami a 33,9 procenta ploch řepky. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Dosavadní hektarové výnosy obilovin v kraji jsou na nadprůměrných 7,4 tuny a řepky 3,46 tuny.
Zemědělci v Libereckém kraji zatím sklidili 14 procent ploch s obilím a řepkou. Výnosy jsou lepší, než čekali, třeba ozimé pšenice sklízejí přes sedm tun z hektaru, někde se výnosy pohybují kolem osmi tun. I výnosy řepky jsou dobré, někde sklízejí kolem 3,5 tuny z hektaru, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje. Červnové odhady počítaly u ozimé pšenice s výnosy kolem 5,85 tuny z hektaru, u řepky s výnosem 3,19 tuny.
