Současné teplé počasí by v případě pokračování mohlo ohrozit letošní úrodu peckovin, zejména meruněk. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. V České republice je od poloviny minulého týdne nadprůměrně teplé počasí, mnohde padly dlouhodobé teplotní rekordy. Například na jižní Moravě bylo přes 15 stupňů Celsia.
Zahraniční obchod Česka se zemědělským zbožím loni opět skončil zápornou bilancí, tentokrát 38 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2022 byl schodek o 19,1 procenta nižší. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství (MZe). Vývoz zemědělského zboží loni meziročně vzrostl o 11,3 procenta na 305,8 miliardy korun, dovoz o 6,9 procenta na 343,8 miliardy korun. Zemědělské produkty se loni nejvíce vyvážely do Německa a na Slovensko, mimo země Evropské unie zejména do Británie a na Ukrajinu.
Současné déletrvající teplé a vlhké počasí vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj hmyzích škůdců a infekcí, které škodí polním plodinám i ovocným stromům či révě vinné. Řekl toKarel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Do jaké míry se však na jaře projeví, záleží na tom, jestli ještě přijdou déletrvající silnější mrazy, a na tom, zda bude jaro suché nebo vlhké.
Zemědělci na Vysočině chovali na konci minulého roku přes mírný meziroční pokles nejvíc skotu mezi kraji v Česku, starali se o 218.900 dobytčat. Potvrdili své dominantní postavení v dodávkách mléka. Vloni je navýšili o 4,1 procenta a na produkci mléka v zemi se podíleli 18,9 procenta. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) počty chovaných prasat byly ke konci loňska na Vysočině druhé nejvyšší po Středočeském kraji, naopak drůbeže byl v tomto kraji čtvrtý nejnižší počet.
iVelké komplikace v dopravě na mnoha místech Polska způsobili zemědělci, kteří protestují proti politice Evropské unie v zemědělství nebo podle nich nedostatečných krocích vlády ohledně dovozu levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny. Rolníci akce naplánovali i na silnice v okolí hranic s Českem.
Ani v loňském roce se nepodařilo zvrátit více než deset let trvající trend poklesu výroby vepřového masa na jižní Moravě. Loni se ho vyrobilo 23.376 tun, což je meziroční pokles téměř o 1900 tun. Neježe se nedaří zvrátit tento trend, ale nedaří se pokles ani zpomalit. Proti roku 2012 jde o pokles o 14.000 tun, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Chovy prasat se českým zemědělcům dlouhodobě nevyplácejí a ponechávají si je jen ty podniky, jejichž chovy jsou nejefektivnější, nebo jsou ochotné jejich provoz dotovat z jiných činností, aby je nemusely zcela zavřít.
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2023 podle předběžných údajů vzrostla o půl procenta na 219.510 tun. Plocha polí se zeleninou loni ale meziročně klesla o 288 hektarů na 11.015 hektarů, o rok dříve zabírala 11.303 hektarů a v roce 2021 to bylo 12.066 hektarů. Někteří pěstitelé zeleniny loni kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy, kterou sestavilo ministerstvo zemědělství spolu se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM).
Ministerstvo zemědělství připravuje opatření, která by měla snížit byrokratickou zátěž pro české zemědělce. O podobném ulehčení pro farmáře by se ale mělo jednat i na evropské úrovni. Novinářům to dnes řekl v reakci na protesty zemědělců v Libereckém kraji ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) při své návštěvě Karlovarského kraje. Se zástupci zemědělců chce také příští týden jednat.
Vyšší výrobu masa mohou podpořit sami spotřebitelé. Stát by měl podporovat a pobízet i veřejné stravování, aby se více orientovalo na maso a masné výrobky z tuzemských zdrojů, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Při své návštěvě Karlovarského kraje tak reagoval na poslední statistické údaje, podle nichž je výroba masa v Česku nejnižší od roku 2000. Podle ministra se v poslední době alespoň podařilo výrobu masa stabilizovat.
Kvůli dlouhodobému přemnožení hrabošů na řadě míst České republiky prodloužil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) termín, do kterého mohou zemědělci aplikovat do nor zvýšené dávky rodenticidů, tedy jedů k hubení hlodavců. Zejména na Moravě a ve východních Čechách dosahují průměry počtu východů z nor na hektar pět- až jedenáctinásobek prahu škodlivosti. Uvedla to v tiskové zprávě mluvčí ÚKZUZ Ivana Kršková. Postižení zemědělci mohou aplikovat na hektar až deset kilogramů jedu. Platnost povolení aplikovat zvýšenou dávku tak nevyprší nyní v únoru, ale až 6. června.
