Sklizeň chmele loni v Olomouckém kraji díky vyšším výnosům vzrostla o 15 procent na 845 tun z 733 tun v roce 2022, kdy naopak kvůli suchému počasí klesla o čtvrtinu. Průměrný hektarový výnos chmele se v roce 2023 zvýšil na 1,37 tuny z předloňských 1,18 tuny. Zemědělci loni v kraji snížili plochu chmelnic o pět hektarů na 616 hektarů, část chmelnic navíc zničila v srpnu bouřka.
Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března, tedy rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1961. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát v první polovině března. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia, uvedla v tiskové zprávě. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.
Nevládní zemědělské organizace se v příštím týdnu rozhodnou, zda budou pokračovat v protestech za splnění svých požadavků. Předtím ale chtějí v pondělí požádat o schůzku s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). V pořadu Otázky Václava Moravce na ČT to uvedl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Rostoucí dovoz komodit ze zahraničí, byrokracie a zdražování jsou největší problémy, na které při demonstraci v Praze poukazovali oslovení zemědělci. Některým dochází peníze a musí omezovat produkci, řekli před úřadem vlády, kam se kvůli situaci v zemědělství sjely stovky protestujících farmářů. Pomoc, kterou v pátek představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), nepovažují za dostačující.
Cena pšenice na chicagské burze klesla nejníže za 3,5 roku. Na evropský zemědělský trh působí řada faktorů. Levný ukrajinský dovoz obilí, na nějž si stěžují někteří evropští zemědělci, je ale jen jedním z nich a zdaleka není nejdůležitější, uvádí server EUObserver. Za nízké ceny mohou podle agentury Reuters stále mimo jiné velké zásoby, které má na skladě největší vývozce, tedy Rusko.
Výbor pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu (EP) podpořil obnovení výjimek z kvót a cel pro ukrajinské zemědělské produkty o další rok, to znamená až do června 2025. Opatření původně navrhla Evropská komise (EK) s cílem podpořit ekonomiku země, která se brání ruské vojenské invazi. O prodloužení výjimek bude příští týden hlasovat plénum EP, ve výboru jej podpořilo 26 poslanců, proti bylo deset a jeden se zdržel.
Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) tlaku zemědělců ustupovat nebude. Jejich protest v Praze premiér označil za vydírání. Se zemědělci je vláda připravena jednat, ale u jednacího stolu. Zemědělský sektor má podle premiéra rekordní zisky. Předseda vlády to řekl novinářům v Hradci Králové, kde zahajoval stavbu kampusu Univerzity Karlovy.
Před úřadem vlády v Praze se uskutečnila demonstrace nespokojených zemědělců proti národní politice. Zúčastnila se jí asi tisícovka lidí, řekla před 16:00 mluvčí Agrární komory Barbora Pánková. Celkově podle ní do Prahy přijelo 3000 až 4000 zemědělců a 1000 kusů zemědělské techniky. Po skončení akce se jeden z protestujících dostal za zátarasy před úřadem vlády a policie jej zadržela, jinak byla demonstrace poměrně klidná. Z hlavního města začali zemědělci se svou technikou odjíždět kolem 13:30. V Letenského tunelu v Praze došlo ke srážce traktoru a osobního auta, jeden člověk byl přitom zraněn, řekl policejní mluvčí Jan Daněk.
Zemědělci, kteří se do Prahy sjeli na protest proti vládě, svou technikou asi hodinu blokovali veškerou dopravu před úřadem vlády. Před Strakovou akademií, jak dokládá snímek z facebookové stránky hnutí My zemědělci, vysypali hnůj a rozmístili balíky sena. Řidiče, který hnůj vysypal, policisté zadrželi. Je podezřelý z několika přestupků, uvedla policie na síti X.
Protestující zemědělci s traktory a další technikou se kolem 06:00 začali sjíždět na pražské Letné. Odtud před 07:00 vyrazili na protestní průjezd městem. Před úřadem vlády vysypali hnůj, zasypali tramvajové koleje, a tím zkomplikovali dopravu, uvedla policie na síti X. Zemědělci protestují proti vládě. V poledne chystají před úřadem vlády demonstraci.
