Sklizeň chřestu v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku byla letos podobná jako loni, ale méně kvalitní. Ovlivnilo ji dubnové suché počasí i nedostupnost zahraničních brigádníků kvůli pandemii koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. Nejistota trvá i pro příští rok, řekl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář.
Zemědělci nebudou muset vysévat ohlášené meziplodiny kvůli přemnoženým hrabošům v 11 okresech, většinou v severních a středních Čechách. Sdělili to zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Státu budou zemědělci hlásit zásah vyšší moci, tedy hrabošů. Ve čtvrtek zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) doporučení, aby zemědělci v místech s přemnoženými hraboši meziplodiny nevysévali, pro hraboše by sloužily porosty jako potrava a útočiště.
Farma Hladná z Albrechtic nad Vltavou sklidila letos nadprůměrné množství česneku. Ve stodole ho teď suší kolem 2000 kilogramů, postupně řežou. Vysázeli ho přes 300 kilogramů, mají tak za sedm let pěstování nejvyšší výnosový koeficient. Produkce zmizí do konce září hlavně díky prodeji ze dvora, kilogram stojí 180 korun. Sadbu chtějí časem rozšířit o 100 kilogramů. Řekla to Hana Krippnerová, která farmu provozuje s manželem.
Na polích Vysočiny letos brambory narostly, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku.
Nejlepší rok z posledních tři zažívají letos zemědělci na jižní Moravě z pohledu výnosů obilovin. Průměr na hektar je mírně přes šest tun, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo pěti tun. Deště, které přišly před polovinou května a především v červnu, dokázaly odvrátit dopady extrémního sucha. Nyní ale pokračující deště dělají starosti těm, kteří mají obilí ještě na poli. Již zralé klasy napadají plísně, vyplývá z dat, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, a z informací zemědělců.
Žně v Jihočeském kraji postupují pomaleji než v minulých letech. Zemědělci zatím sklidili čtvrtinu ploch obilovin. Loni to bylo ve stejnou dobu více než polovina, vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství. Vývoj žní ovlivňuje nestabilní počasí.
Zemědělci v Česku zatím sklidili 477.200 hektarů obilovin, tedy téměř dvě pětiny ploch určených ke sklizni. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle něj v uplynulém týdnu díky příznivému počasí pokročily žně u všech sledovaných obilovin, nicméně proti loňskému roku jsou stále pomalejší. Před rokem bylo zpracováno zhruba 64 procent ploch.
Zemědělci ve Zlínském kraji již sklidili obiloviny z poloviny vysetých ploch. Výnosy jsou zatím vyšší než loni. Podobné výnosy jsou u řepky, která je již sklizena téměř z 94 procent, vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zemědělství.
Firma Eurofarms Agro-B z Vlastiboře na Táborsku používá při hospodaření technologie precizního zemědělství. Kombajny i traktory mají GPS. Díky tomu je přesně řízen pohyb strojů po pozemcích, postupy jsou šetrnější k půdě a u pšenice jsou díky tomu v průměru o 300 kilogramů vyšší výnosy. Firma spotřebuje i méně pesticidů a hnojiv. Do těchto technologií dosud společnost investovala zhruba deset milionů korun. Řekl to jednatel Eurofarms Agro-B Vojtěch Říha.
Produkce masa v Česku v letošním 2. čtvrtletí klesla o 2,2 procenta na 111.488 tun. Méně bylo hovězího i vepřového, drůbežího bylo zhruba stejně jako před rokem. Nákup mléka se zvýšil o 4,1 procenta na 799,97 milionu litrů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
