Jihomoravští zemědělci letos sklidí víc kukuřice, mrkve a cibule než loni. Dařilo se i ovocnářům. Je více jablek, hrušek a švestek. Letošní rok naopak nebyl příznivý pro pěstování květáku, brokolice a rajčat. Těch je pětina, uvedla na webových stránkách ČSÚ Jindřiška Svobodová.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se letos bude pohybovat kolem 41 miliard korun, odhaduje i na základě údajů Českého statistického úřadu za srpen Zemědělský svaz ČR. Loňské výsledky byly zatím z hlediska schodku nejhorší, šlo o 47,2 miliardy korun. Do konce srpna pak schodek již dosáhl 27,3 miliard korun, což bylo meziroční zlepšení o tři miliardy korun.
Největší pěstitel jablek v kraji, chelčická Zemcheba, vysázela letos 20 hektarů sadů, nejvíc v historii. Investovala do nich i díky dotacím přes deset milionů Kč. V kraji přibývá žádostí o dotace na kapkové závlahy či další opatření spjatá s obnovu sadů. Stát dotuje hektar nového sadu částkou kolem 200.000 korun. Řekli to ředitel firmy Zemcheba z Chelčic na Strakonicku Jaroslav Muška a ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Za měsíc a půl, kdy je to znovu povolené, zemědělci v Česku nahlásili rozhoz jedu proti hrabošům Stutox v 59 případech na zhruba 9000 hektarech půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který hlášení eviduje, zatím nezjistil pochybení proti předepsaným podmínkám. Jeho inspektoři ale řešili případ, kdy někdo donesl zřejmě přejeté zajíce na místa, odkud následně ornitologové hlásili podezření na úhyn zvířat kvůli jedu. Sdělila to mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji letos meziročně mírně vzrostla o zhruba půl procenta na 467.600 tun. Ploch osetých obilovinami sice ubylo o více než čtyři procenta, ale zároveň stoupl průměrný výnos o 4,8 procenta na 5,91 tuny na hektar. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 15. září. U řepky stoupl letos výnos o desetinu na 3,3 tuny z hektaru. Řepku zemědělci v kraji pěstovali na 23.816 hektarech, meziročně o šest procent větší ploše. Celková sklizeň řepky tak vzrostla o 16 procent na 78.500 tun.
Zemědělci a potravináři budou moci dostat jako pomoc kvůli opatřením proti koronaviru až tři miliardy korun, schválila vláda. Dnes to oznámilo ministerstvo zemědělství. V materiálu, který předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vládě, chtěl úřad až dvojnásobek této sumy. Vláda schválila zásady dotačního programu, ministerstvo nyní dopracuje jeho pravidla, které pak bude kabinet Andreje Babiše (ANO) schvalovat na některém z dalších jednání.
Letošní sklizeň brambor ještě neskončila, jejich vybírání z brázd zdržují deště. Hektarové výnosy jsou podle Českého bramborářského svazu nadprůměrné, poptávku po bramborách ale snižuje zavření mnoha jídelen kvůli koronavirové epidemii. Pěstitelé teď při prodeji ve velkém dostávají za kilogram okolo 2,50 koruny, což je pro ně cena pod výrobními náklady, řekl předseda svazu Josef Králíček.
Letošní úroda byla dobrá, není důvod ke zvyšování cen potravin, shodují se analytici a Zemědělský svaz ČR. Podle Agrární komory ČR mají zemědělci problémy s novými osevy ozimých obilovin kvůli přetrvávajícím dešťům a přemnoženým hrabošům. Podle údajů Českého statistického úřadu se letos v ČR sklidilo 7,98 milionu tun obilovin, meziročně jich je tak o 4,5 procenta více. O více než desetinu se zvětšila úroda brambor a o zhruba čtvrtinu máku.
Obilí se letos v Česku sklidilo o 4,5 procenta více než loni, zemědělci ho svezli z polí 7,98 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který dnes podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Více se urodilo také brambor, a to o 10,5 procenta, řepky, cukrovky i kukuřice na zeleno a siláž. Máku bude v porovnání s loňskou úrodou více zhruba o čtvrtinu.
Zavření restaurací a školních jídelen bude mít dopad i na potravinářský průmysl. Například u masa by mohlo jít o ztráty tržeb až za 600 milionů korun za měsíc. Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem to řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Bude hledat finanční nástroje, jak zemědělce a potravináře podpořit. Zatím ale není jasné, zda půjde částečně o evropské peníze, například prostřednictvím evropského rozvojového programu, nebo zda bude žádat o přímé kompenzace vládu, či zda se peníze zaplatí z nějakého dotačního programu.
