Zemědělskému podniku Rostěnice, který obhospodařuje na Vyškovsku 10.000 hektarů pozemků, loni stoupl obrat o 22,7 milionu korun na 529 milionů. Důvodem jsou vyšší tržby za prodej výrobků a služeb při nižších provozních nákladech. Zisk činil 100 milionů korun, celkově dotace 118 milionů, uvedl ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin předseda představenstva Vítězslav Navrátil.
Africkým morem prasat je v Libereckém kraji ohrožen zejména Frýdlantský výběžek. Důvodem jsou migrační trasy divočáků z Polska, které vedou v oblasti Dětřichova, Višňové, na severu v oblasti Habartic a Jindřichovic pod Smrkem až k Novému Městu pod Smrkem. Nákazu navíc objevili i u divokého prasete uloveného zhruba 60 kilometrů od hranice v německém Zhořelci, zavlečení afrického moru tak hrozí i v oblasti Hrádku nad Nisou. Po jednání krizového štábu to řekl ředitel krajské veterinární zprávy Roman Šebesta.
Pěstitelé na Vysočině přepokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože se jich urodilo víc. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.
Královéhradecký kraj je jednou z rizikových oblastí pro šíření afrického moru prasat, který byl koncem října potvrzen v Německu a Polsku, v Sasku asi 60 kilometrů od státních hranic. Pokud lidé najdou uhynulé kusy černé zvěře, měli by okamžitě kontaktovat myslivce, veterinární správu nebo příslušný obecní úřad. Novinářům to řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). V kraji není aktuálně zjištěn jediný případ tohoto velmi nakažlivého onemocnění, které není na člověka přenosné. Přesto by lidé neměli s uhynulými zvířaty manipulovat.
Dánsko vybije asi 25.000 kuřat kvůli výskytu vysoce patogenního kmene ptačí chřipky H5N8. Oznámily to podle agentury Reuters místní úřady s tím, že to prakticky znamená zastavení vývozu drůbeže a vajec z Dánska do zemí mimo Evropskou unii po dobu nejméně tří měsíců. První případ ptačí chřipky zaznamenala Francie na středomořském ostrově Korsika.
Blanenští rybáři dnes vylovili z vodní nádrže Palava na okraji Blanska asi deset metráků ryb. Šlo především o kapry či líny, které přemístili do nedaleké nádrže Palava II. Blanenská radnice to uvedla na svém webu. Palava se musí vypustit, čeká ji oprava potrubí v hrázi.
Zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, který schválil Senát, je podle agrární komory jižních Čech diskriminační krok, pokud nebudou ve stejné době zakázány v zemích, odkud se vejce do ČR vozí. Potravinářům hrozí, že budou mít zmařené miliardové investice. Rizikem je i nákaza ptačí chřipkou, která se šíří ve volných chovech. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Senát schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Rozhodl o tom po čtyřhodinové debatě nad novelou o ochraně zvířat proti týrání. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Počasí letos na podzim komplikuje sklizeň cukrové řepy z polí, která jsou podmáčená. Například cukrovar v Dobrovici na Mladoboleslavsku se kvůli tomu potýká s menšími zásobami cukrovky ke zpracování, hrozilo i snížení produkce, nakonec se tak ale zatím nestalo, řekl PR manažer společnosti Tereos TTD Jakub Hradiský.
Česko chce kvůli výskytu afrického moru prasat blízko českých hranic v Německu a Polsku zvýšit odlov divokých prasat na severu Čech. Nabídne kvůli tomu odměny za odstřely divočáků a vyšší odměnu za nálezy a odklízení uhynulých prasat. Po jednání Ústřední nákazové komise to oznámilo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Komise jednala také o ptačí chřipce, která se objevila třeba v Nizozemsku, a výskytu nemoci covid-19 u zvířat.
