Zemědělci v jižních Čechách hnojí ozimy i základní obiloviny. Hlavní jarní práce jako setí nebo vláčení luk a pastvin nechávají na konec března a na duben, až půda vyschne a přestane mrznout. Někteří stihli minulý týden zasít oves. Kvůli tomu, že někde měli pozemky loni podmáčené, čekají místy až o pětinu nižší výnos řepky.
O novou výsadbu vinic na ploše zhruba 140 hektarů letos do konce února požádalo 153 zájemců. Nevyužitých, kvótami povolených, tak zůstalo 41 hektarů. Sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Loni pěstitelé celou kvótu prakticky vyčerpali, když si zažádali o 181,2 hektaru nových vinic, přičemž kvóta pro loňský rok byla 181,4 hektaru.
Jarní práce na polích v okolí Těšetice na Znojemsku již začaly. Zemědělci nyní přihnojují plodiny, daří se jim to ale především k ránu, kdy je povrch mrazem. Později se tam již kvůli blátu stroje nedostanou. Připravují se také na setí jařin. V blízké době je čeká výsev ječmene jarního, vojtěšky a po prohřátí půdy i kukuřice, řekl ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný.
Veterináři potvrdili o víkendu deváté a desáté ohnisko ptačí chřipky v Česku. V obou případech šlo o malochovy, nově byl jeden v Moravskoslezském kraji. Druhé nové ohnisko bylo ve středních Čechách, kde už byla chřipka dříve zjištěna, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Ohniska v chovech jsou tak v šesti krajích
Produkce medu loni v ČR klesla meziročně o zhruba 40 procent na 4997 tun. Podle dat ČSÚ je to nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Jak však řekla předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová, někteří pamětníci mezi včelaři tvrdí, že jde dokonce o nejhorší rok za poslední půl století. Na vině podle ní není koronavirus, nýbrž loňské jarní počasí.
Některé zelinářské firmy se kvůli testům obávají výpadku pracovníků. Chtějí proto, aby byli výrobci jídla zařazeni mezi kritickou infrastrukturu s prioritní vakcinací, sdělil předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Podniky v živočišné výrobě by pak podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé byly radši, kdyby se povinné testování týkalo pouze farem, kde na jednom místě pracuje více než 50 lidí. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky vše nasvědčuje tomu, že koncern vládou stanovený termín stihne a pravidelně bude testovat všechny zaměstnance, kterých se nová povinnost týká. Uvedli to oslovení zástupci organizací a podniků v zemědělství.
Aktivita hrabošů klesla v únoru meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 456 používaných východů z nor na jeden hektar. U ozimých plodin jde však stále o 2,3násobek tzv. prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Jde o další pokles, v lednu aktivita klesla meziměsíčně rovněž zhruba o čtvrtinu, jejich počty dosahovaly trojnásobku prahu škodlivosti. Stále ale podle ní existují lokality, kde jsou i dva tisíce používaných nor na hektar.
Společnosti Sladovny Soufflet ČR, která je největším výrobcem sladu v ČR, v účetním roce 2019/2020 meziročně klesly tržby o 482 milionů korun na 3,273 miliardy korun. Firma ale zvýšila svůj čistý zisk bezmála na 311 milionů korun z 277,5 milionu korun. Informace je z výroční zprávy firmy, jejíž hospodářský rok začal v červenci 2019 a skončil loni v červnu.
Středočeští zemědělci loni sklidili meziročně o pět procent více obilovin, vzrostl i hektarový výnos. Celkem sklizeň v regionu dosáhla téměř 1,6 milionu tun obilovin z více než 261.000 hektarů zemědělských ploch, průměrný výnos činil 6,04 tuny na hektar. Informoval o tom Pavel Hájek z Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj.
Agrární export do Ruska loni pátým rokem za sebou vzrostl, meziročně šlo o 6,2 procenta na rekordních 3,77 miliardy Kč. Daří se vývozu českého piva, kterého se loni vyvezlo ze 812,8 milionu Kč, informovali zástupci ministerstva zemědělství. To je více než dvojnásobek hodnot z roku 2016, kdy se ho exportovalo za 374 milionu korun. V Rusku působí agrární diplomatka Nikola Hrušková, jde o jeden ze sedmi ze států, kde čeští zemědělští diplomaté pracují.
