Intenzivní prosazování moderních technologií, robotizace a automatizace v zemědělství se projevilo i při udělování ocenění Grand Prix nejlepším exponátům na brněnských veletrzích Techagro, SilvaRegina a Biomasa. Řada z oceněných exponátů využívá technologie k tomu, aby nahradily lidskou práci, uvedl v tiskové zprávě vedoucí hodnotitelské komise Jiří Mašek z České zemědělské univerzity.
Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, uvedli v tiskové zprávě výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.
Potlesk vestoje sklidily na sněmu Agrární komory v Brně projevy prezidenta komory Jana Doležala i viceprezidentů Martina Pýchy a Leoše Říhy. Oba byly velmi kritické vůči krokům současné vlády na podporu zemědělců a upozorňovaly na podle nich špatný stav českého zemědělství. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve svém projevu výtky zemědělců mírnil a na kritiku v debatě reagoval. Sněm se koná jako součást veletrhu Techagro na brněnském výstavišti.
Export zemědělské a lesnické techniky z Česka loni klesl o tři procenta, letos firmy očekávají pokles o deset až 15 procent. Důvodem je omezování investic ze strany zemědělských podniků v Evropě. Ze stejného důvodu klesl i import zemědělských strojů, šetří totiž i české zemědělské podniky. Na veletrhu Techagro v Brně to řekl ředitel sekretariátu Asociace zemědělské a lesnické techniky Martin Jurkovič.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji loni sklidili 367.793 tun obilovin. Meziročně to bylo o 15.200 tun, tedy o čtyři procenta, méně. Za poklesem stojí meziroční zmenšení sklizňových ploch o 5,8 procenta na 62.046 hektarů. Hektarový výnos totiž vzrostl o 0,12 tuny na 5,93 tuny. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Evropská komise dospěla k závěru, že investiční podpora poskytnutá Českou republikou v letech 2017 a 2018 některým velkým českým zemědělským podnikům není v souladu s pravidly Evropské unie pro státní podporu. Česko tak podle ní musí zajistit vrácení této podpory. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Jména firem ani informace o rozsahu podpory sdělení EK neobsahuje. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl , že se jedná zhruba o 24,5 milionu korun, které bude muset stát vrátit do evropského rozpočtu a následně je vymáhat od žadatelů o podporu. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ale později sdělil, že podpora byla vyplacena z českých zdrojů a bude se vracet do českého rozpočtu.
Kvetení ovocných stromů letos přišlo rekordně brzy, a to o tři až čtyři týdny dříve než obvykle. Znamená to velké riziko pro budoucí úrodu, protože sady mohou až do poloviny května poškodit jarní mrazy. Dosavadní jarní mrazy zatím žádné zásadní hospodářské škody ovocnářům na budoucí úrodě neudělaly. Částečně a lokálně mrazy poškodily meruňky, hrušně a třešně. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Vláda podle prezidenta Agrární komory ČR (AK ČR) Jana Doležala neplní své sliby vůči zemědělcům. Podle něho proto hrozí, že protesty budou v květnu pokračovat. Vyplývá to z tiskové zprávy AK ČR k jejímu 33. sněmu, který se uskuteční v neděli v Brně. Právě na něm budou delegáti ze všech krajů o možném vývoji dalších protestních akcí jednat. Pozvání na sněm podle AK ČR přijali ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nebo ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle Výborného není pravda, že vláda na podporu zemědělců nic nedělá. O konkrétních krocích AK ČR průběžně informuje, řekl.
Polská vláda chce vyčlenit přibližně dvě miliardy zlotých (11,8 miliardy Kč) na nákup přebytečného obilí od svých zemědělců. Informoval o tom podle agentura PAP náměstek polského ministra zemědělství.
Populace hrabošů na českých polích v březnu klesla proti únoru o 93 východů z nor na 661 na jeden hektar. Práh škodlivosti je ale v každém ročním období jiný, a tak zatímco v únoru byl překročený 2,9krát, v březnu třináctkrát. Pětinásobek prahu škodlivosti byl překročený ve všech krajích kromě Vysočiny a Karlovarského kraje, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚS) Ivana Kršková. Riziko ohrožení porostů je proto velmi vysoké.
