Jihočeští zemědělci sklidili před začátkem posledního srpnového týdne přes tři čtvrtiny obilovin a téměř všechnu řepku. Závěr žní zpomalily víkendové deště. Výnos z obilovin je zatím průměrný, 6,16 tuny z hektaru; u řepky podprůměrný 2,96 tuny, meziročně je o pětinu menší. Řekli to zástupci jihočeských zemědělců.
Zemědělci na Vysočině sklidili do dnešního dne skoro všechnu řepku, obilí zůstala na polích ještě skoro třetina. Posledních 360 hektarů řepky zbývá na Havlíčkobrodsku, představují procento z celkové rozlohy letošních řepkových polí. Z hektaru se zatím řepky sklidilo v průměru 3,36 tuny, v porovnání s minulou sklizní to je méně o 440 kilogramů. Vyplývá to z údajů, které poskytla jihlavská okresní agrární komora.
Zemědělci ze Zlínského kraje slavili dnes v Kroměříži konec žní dožínkovou slavností. Představila jejich dovednosti a techniku, zároveň byla také folklorní přehlídkou, které se účastnily desítky krojovaných účinkujících. Výnosy u obilovin i řepky jsou v regionu průměrné, avšak lepší než loni, řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla, který je také ředitelem společnosti Agrotech Poličná.
Sklizňová plocha chmelnic proti loňsku vzrostla o 4,9 hektaru na 4971 hektarů. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav tak snížil svůj květnový výhled, kdy počítal s plochou 4987,5 hektaru.
Počet pracovníků v zemědělství loni meziročně klesl o 0,2 procenta na 98.800 lidí. Uvádí to ministerstvo zemědělství ve Zprávě o stavu zemědělství, tedy tzv. Zelené zprávě. Podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové je v zemědělství zaměstnán nedostatečný počet lidí, podniky shánějí pracovníky.
Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert postavila ve Vodňanech novou porcovnu na zpracování jatečných kuřat. Investovala do ní stovky milionů korun. Hodinová kapacita porcovny vzrostla ze 4500 na 7500 kusů kuřat. V příštích dvou letech plánuje firma ve Vodňanech novou porážku kuřat a v Modřicích rozšíření porcovny. Řekl to generální ředitel společnosti Milan Říha.
Na Žatecku začala sklizeň chmele. Pro česání využívají pracovníci nové technologie, modernizované jsou také některé sušárny. První usušený chmel z letošní sklizně dnes přivezli do podniku Chmelařství Žatec, který sdružuje sto členů ze všech pěstitelských oblastí v České republice. Úroda se čeká průměrná.
Tuzemská produkce léčivých rostlin loni po předchozím růstu či stagnaci meziročně klesla o 14 procent na 2186 tun z 2535 tun v roce 2019. Výměra polí s léčivkami se snížila o 235 hektarů na 2728 hektarů. Největší podíl na nich má ostropestřec mariánský a kmín kořenný, s velkým odstupem následuje jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a pískavice řecké seno. Plochy heřmánku, máty peprné a meduňky se pohybují okolo deseti hektarů, uvádějí statistiky ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ.
Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce hospodařit s výdaji 58,5 miliardy korun, což je o 3,1 miliardy korun více proti rozpočtu schválenému na letošní rok. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) s návrhem souhlasil, uvedli po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Dojednal však již avizovaný nárůst letošních výdajů například na odškodnění vlastníků lesů za sníženou cenu dříví kvůli přetlaku na trhu v souvislosti s kůrovcovou kalamitou o dvě miliardy Kč nebo odškodnění zemědělců po tornádu za miliardu. Jednal také o kofinancování evropského Programu rozvoje venkova na příští programovací období po roce 2022.
Na agrosalonu Země živitelka se od 26. do 31. srpna představí přes 400 vystavovatelů, méně než předloni. Firma otevře zmodernizovaný pavilon Z, nově nabídne i 3500 metrů čtverečních venkovních ploch. Výstaviště se snaží co nejvíc vstupenek nabízet on-line, aby kvůli covidu-19 omezilo fronty u vstupů. Návštěvníci nemusí mít u vstupu do areálu potvrzení o očkování ani test, řekli dnes novinářům organizátoři.
