Jen mírný nárůst svých příjmů z dotací očekává po úpravě pravidel pro přímé platby a dotace pro zemědělce, na které se v úterý večer shodla koaliční rada, farmář Ladislav Kašpar z Těšetic na Olomoucku. Zemědělec na 25 hektarech pěstuje zeleninu a tvrdí, že si ročně přilepší maximálně o desítky tisíc korun. „Nečekal jsem nic jiného. Logicky vzato, vždy rozhoduje poptávka,“ řekl Kašpar.
Ekologové ocenili podporu ekologického zemědělství v úpravě strategického zemědělského plánu. Hnutí Duha to uvedlo v tiskové zprávě v reakci na výsledky úterního projednání plánu koaliční radou. Ekologové však také míní, že je třeba návrh plánu více zaměřit na obnovu krajinných prvků a mimoprodukčních ploch – například tůní, mokřadů či remízků. Ministerstvo zemědělství (MZe) chce návrh plánu během ledna poslat k posouzení Evropské komisi. Dohodu koalice naopak kritizují Agrární komora a Zemědělský svaz. Jejich zástupci dnes uvedli, že pokud vláda nezmění přístup, uspořádají protesty.
Vláda diktuje zásadní změny pravidel pro zemědělské hospodaření, které neprojednala s Agrární komorou ČR a Zemědělským svazem ČR jakožto hlavními zástupci většiny českých zemědělských podniků všech velikostí a různého výrobního zaměření. Ignoruje tak téměř čtyři tisíce demonstrantů, kteří se sešli před sídlem Úřadu vlády České republiky ve Strakově akademii. Hrozí další protesty zemědělců napříč republikou, pokud vláda nezmění svůj přístup.
Další čtyři hektary skleníků pro hydroponické pěstování rajčat zprovoznili loni pěstitelé v České republice. Celková rozloha krytých ploch s rajčaty tak vzrostla na 69 hektarů. Vyplývá to ze statistik Zelinářské unie Čech a Moravy. Poptávka po menších rajčatech v tuzemských obchodech navzdory vyšší ceně stále roste. Česko kvůli tomu v posledních letech zažívá rozmach jejich pěstování.
Někteří malí rolníci z Ústeckého kraje vítají větší podíl z přímých plateb. Na tom, že přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl, a na poklesu maximální výše investiční dotace se v úterý večer shodla koaliční rada. Podle zemědělců se dřív na malé podniky nemyslelo. Předseda krajské agrární komory Ústeckého kraje Jaroslav Brožka je proti, jde podle něj o omezování podnikání.
Ve Španělsku se v posledních dnech rozhořela debata o tamních velkochovech, zejména prasat. Diskuse, do níž se zapojili politici, chovatelé, ekologové i ochránci zvířat, vnesla napětí i do vládní koalice. Zažehl ji komunistický ministr pro otázky spotřebitele Alberto Garzón, který velkochovy kritizoval.
Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.
Před úřadem vlády dnes večer demonstrovali zemědělci proti změnám ve vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. O úpravě systému, která by mimo jiné omezila platby velkým zemědělským podnikům, jednají představitelé vládní koalice. Demonstraci nazvanou O nás bez nás zorganizovala Agrární komora ČR společně se Zemědělským svazem ČR. Na akci se podle mluvčího pražské policie Jana Daňka sešlo až 4500 lidí. Demonstrace byla klidná a policisté nemuseli proti nikomu zasahovat, řekl mluvčí.
Omezení dotací pro velké zemědělské podniky, které navrhuje vláda ve svém programovém prohlášení, je podle Agrární komory ČR diskriminační. Připravuje proto stížnost k Ústavnímu soudu. Řekl to předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje Robert Erlebach. Zemědělci z kraje se dnes stejně jako jejich kolegové z jiných částí republiky chystají proti změnám dotačních plánů, které určí, jak se budou vyplácet peníze mezi lety 2023 a 2027, protestovat před úřadem vlády.
Zemědělci dnes budou demonstrovat proti změnám dotačních plánů, které určí, jak se budou vyplácet peníze mezi lety 2023 a 2027. Od 17:30 budou protestovat před úřadem vlády, kde by se mělo jednat právě o tomto plánu. Vadí jim mimo jiné nedostatečné projednání plánovaných změn se zemědělskou veřejností. Proti argumentům Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR se staví Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která si naopak změny ve strategii, kterou odsouhlasila bývalá vláda, přeje.
