Průvodce světem zemědělství

Česko chce spolu s dalšími státy Evropské unie zajistit unijní podporu pro chovatele prasat, které existenčně ohrožují nízké výkupní ceny vepřového masa. Českým novinářům v Bruselu to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula po svém prvním jednání s kolegy z ostatních členských zemí. S komisařem Januszem Wojciechowským hovořil mimo jiné o tom, že česká vláda hodlá místo velkých podniků více podporovat menší farmáře, což podle Nekuly polský komisař ocenil.

Zástupci zemědělského holdingu Lukrom, který sídlí v Lípě na Zlínsku, kritizují plánované změny v dotační politice na období let 2023 až 2027. Velké podniky v případě jejich uskutečnění podle nich přijdou o významnou část dotací. Na dotaz to uvedl Karel Čadek ze společnosti Lukrom plus, která se ve skupině zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou.

Farmáře Františka Němce z Netína na Žďársku mrzí to, že zemědělci nejsou schopní své požadavky místo nátlakových akcí řešit společně jednáním u kulatého stolu. Podle něj to hospodáře zbytečně rozděluje. „Všem nám jde nakonec o to samé, aby fungoval venkov,“ řekl . Za důležité považuje hlavně investice do technologií a nemovitostí, které podle něj mohou nejvíc zlepšit ekonomiku farem. Rodina Němcova hospodaří přibližně na 150 hektarech půdy, má 200 kusů skotu a výkrm drůbeže, ale také svoji mlékárnu, drůbeží jatka, výrobu uzenin a e-shop.

Větší podpora menších farmářů, kterou chce nová vláda, pomůže podle zemědělce z Plzeňska rozvoji krajiny i zemědělství. Kromě snahy státu zvyšovat ochranu životního prostředí by měla zajistit také širší nabídku zpracované regionální a domácí produkce rovnou od zemědělců, řekl  Pavel Moulis z rodinné ekologické Farmy Moulisových v Milínově na jihu Plzeňska. Farma hospodaří 30 let na 145 hektarech, chová masná plemena krav a významnou část příjmů jí zajišťuje agroturistika.

Asociace soukromého zemědělství (ASZ) hodnotí změny v zemědělských dotacích po roce 2023 jako správný krok k potřebným změnám. Její zástupci novinářům řekli, že 23 procent z peněz na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, vidí jako kompromis. Za lepší by považovali 30 procent. Úterní demonstraci Agrární komory a Zemědělského svazu před úřadem vlády označili za nespontánní akci s cílem ukázat sílu.

Jen mírný nárůst svých příjmů z dotací očekává po úpravě pravidel pro přímé platby a dotace pro zemědělce, na které se v úterý večer shodla koaliční rada, farmář Ladislav Kašpar z Těšetic na Olomoucku. Zemědělec na 25 hektarech pěstuje zeleninu a tvrdí, že si ročně přilepší maximálně o desítky tisíc korun. „Nečekal jsem nic jiného. Logicky vzato, vždy rozhoduje poptávka,“ řekl Kašpar.