Státní zemědělský intervenční fond by měl letos hospodařit s 42,6 miliardy korun, meziročně jde o zvýšení zhruba o 2,2 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu vlády Petra Fialy (ODS), který bude schvalovat Sněmovna. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 31,2 miliardy korun. Předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO) navrhoval pro letošek rozpočet fondu 44,2 miliardy korun.
Zemědělci loni v Plzeňském kraji sklidili méně obilovin i řepky, ale víc brambor. Průměrný hektarový výnos se meziročně snížil u obilovin, řepky a mírně také u brambor. Vyplývá to z definitivních údajů o loňské sklizni vybraných zemědělských plodin, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělci ve Zlínském kraji loni sklidili z hektaru v průměru 6,53 tuny obilovin, což byl spolu s Prahou druhý nejlepší výsledek mezi kraji České republiky. Vyšší, a to 6,86 tuny, byl pouze v Jihomoravském kraji, tuzemský průměr činil 6,11 tuny na hektar. Ve Zlínském kraji však byla čtvrtá nejnižší rozloha polí s obilím v ČR, na menší výměře rostlo jen v Praze, Karlovarském a Libereckém kraji. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji loni meziročně vzrostla o jedno procento na 512.183 tun a byla nejvyšší za posledních pět let. Důvodem růstu bylo zvýšení průměrného hektarového výnosu, protože plochy oseté obilovinami farmáři loni mírně snížili. Více farmáři sklidili i cukrovky, méně řepky. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná rozhodovat o dotacích na ošetřování trvalých travních porostů. Mezi 12.238 žadatelů bude z Programu rozvoje venkova rozděleno 2,82 miliardy korun. Vyplývá to z tiskové zprávy fondu.
Zemědělci na Vysočině loni sklidili z hektaru v průměru 5,51 tuny obilovin, nejméně mezi kraji. Průměrný hektarový výnos v Česku byl 6,11 tuny, v porovnání s Vysočinou byl vyšší o 600 kilogramů. Na Vysočině byla třetí největší rozloha polí s obilím v ČR, na větší výměře rostlo jen ve Středočeském kraji a na jižní Moravě. Na Vysočině se vypěstovalo nejvíc brambor a žita, zemědělci v tomto kraji se řadili také mezi největší producenty řepky. Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 2021 zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Zemědělci loni v Olomouckém kraji sklidili více obilovin, cukrové řepy a chmele. Naopak množství sklizené řepky a brambor v meziročním srovnání kleslo. U obilovin, řepy, chmele a brambor se díky příznivému vývoji počasí loni v kraji zvýšil průměrný hektarový výnos. Vyplývá to z definitivních údajů o loňské sklizni vybraných zemědělských plodin, které zveřejnil Český statistický úřad.
Obilovin, luštěnin, cukrovky a chmele zemědělci sklidili v Česku loni více než v roce 2020. Nejvyšší meziroční nárůst úrody byl u chmele, jehož produkce stoupla o 40,2 procenta, zatímco u luskovin o pětinu, u cukrovky o 12,9 procenta a obilovin o 1,2 procenta. Vyšší sklizeň byla také u zeleniny a všech druhů olejnin s výjimkou řepky. Mírně nižší úroda byla u ovoce. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ), který loňské výsledky rostlinné výroby zveřejnil na svém webu.
Jarní pšenici letos ve Dvoře Havransko nedaleko Vestce na Nymbursku zasejí možná o něco dříve než loni, kdy byla dlouhá zima. Majitel farmy Václav Procházka odhaduje zahájení jarních prací na několik dnů, až půda vyschne. Rodinná farma Dvůr Havransko získala za rok 2021 nejvyšší ocenění Asociace soukromého zemědělství ČR v programu Pestrá krajina za výjimečný přístup ke krajinotvorbě a šetrný způsob hospodaření.
V Olomouckém kraji v posledních 20 letech klesl počet zemědělských subjektů, snížila se výměra orné půdy a vzrostla průměrná velikost obhospodařovaných polí. V zemědělství je zároveň v kraji pravidelně zaměstnáno o zhruba 43 procent méně lidí než před 20 lety. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
