Celkem osm párů tažných koní s oráči dnes v Nabočanech na Chrudimsku soutěžilo v orbě. Účastníci přijeli z různých míst Česka i Slovenska. Porota hodnotila jejich výkony podle 12 kritérií, deset z nich je zaměřeno na kvalitu orby. Většinu soutěžící splnili, řekl novinářům předseda rozhodčí komise Jozef Ďuďák.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice na dobu nejméně tří pěstitelských sezon. Velká část ukrajinské úrody se kvůli ruské agresi nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Ukrajině, které se přezdívá obilnice Evropy, Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz obilí. Země ale má řadu dalších problémů – od zaminovaných pšeničných polí po nedostatek skladovacích prostor.
Všechna orná půda, která je nyní v České republice k dispozici, by se měla osít. Řekl to novinářům v Nabočanech na Chrudimsku během výstavy Naše pole zemědělský ekonom Martin Sedláček, který akci pořádá. Zároveň by bylo podle něj prospěšné, posunout některá další opatření vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, o jeden až tři roky. Pomohlo by to v současné situaci, kdy Ukrajina válčí s Ruskem, jsou ohroženy dodávky potravinářských komodit ze zahraničí a zvyšují se ceny energií i dalších zemědělských vstupů, uvedl.
V Krkonoších začíná po zimě pastva hospodářských zvířat. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) nabádají návštěvníky hor, aby dbali pokynů pastevce při přehánění stád, neplašili zvířata, nestavili se stádům do cesty a v případě útěku zvířat či jakéhokoli problému správu parku kontaktovali. Pastva a péče hospodářů o krkonošské louky pomáhají navracet do přírody druhovou pestrost rostlin i živočichů, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Mezi nejvýznamnější luční krkonošské enklávy patří Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy louky nebo Sklenářovice.
Nizozemská vláda představila plány snížení emisí oxidů dusíku o 70 procent, v některých oblastech až o 95 procent. Podle vlády jde o „nevyhnutelnou změnu“. Zemědělci plány označují za nerealistické a chystají protesty, napsala agentura AP. Nizozemské provinční vlády mají teď rok na to, aby představily konkrétní plány, kterými docílí požadovaného snížení.
Kvůli suchu a nedostatku srážek je v Česku nutno letos počítat s nižšími výnosy řepky, letos by produkce mohla být jeden až 1,1 milionu tun. V ČR jsou nyní nejnižší osevní plochy řepky za posledních 15 let, v roce 2021 bylo oseto přes 342.000 hektarů. Sdělil to ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala se odhaduje, že hektarový výnos klesne o jednotky procent a podobná situace je v ostatních zemích EU. Loni produkce řepky činila 1,02 milionu tun.
Výkupní ceny živé drůbeže jsou aktuálně o zhruba 17 procent vyšší než byl průměr za loňský rok. V obchodech cena stoupla o 30 procent. Výrobci jsou i přes zvýšení výkupních cen zhruba šest korun pod výrobními náklady. Řekla to předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Podle Českého statistického úřadu v květnu stoupla inflace o 16 procent a růst táhnou kromě bydlení a pohonných hmot také ceny potravin.
Na český trh vstupuje investiční fond skupiny Verdi Capital, který nabízí investice zejména do malých a středních zemědělských firem zabývajících se rostlinnou a živočišnou výrobou. Fond chce zvyšovat hodnotu farem jejich restrukturalizací nebo efektivním řízením. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě. Fond už vlastní podíl ve třech zemědělských podnicích v ČR a v následujících letech plánuje investovat do nákupu farem až miliardu korun.
Finanční skupina Ges Group miliardáře Ivana Zacha kupuje většinový podíl ve firmě Agpi Písek, které patřil vepřín v Letech u Písku. Podíl kupuje skrze své dceřiné společnosti. Na dotaz to řekl jednatel společnosti Agrogreen Emil Buřič. Agrogreen patří do Ges Group. Výši transakce firmy nezveřejnily.
V ranobramborářských oblastech začala tento týden hlavní sklizeň raných odrůd brambor. Loni to bylo kvůli špatnému počasí o týden později. Pěstitelé očekávají průměrnou sezonu. Ve středních Čechách pěstují brambory na více než 5000 hektarech, výměrou se přibližují k Vysočině, kde se pěstují později sklízené odrůdy. Letos zemědělci bramborami osázeli asi o šest procent méně polí, přesné údaje oznámí statistický úřad zhruba v polovině června. Novinářům to dnes při zahájení sklizně v Předměřicích nad Jizerou řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.
