Zemědělci nebudou muset příští rok osít pole stejnými plodinami jako letos, umožňuje to výjimka z ekologických pravidel. Budou také moci osít plochy, které by jinak musely zůstat ladem. Na agrosalonu Země živitelka o přijetí výjimek informoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Umožnila je Evropská komise jako pomoc zemědělcům zasaženým růstem cen energií pohonných hmot nebo krmiv.
Na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově by mohla vláda dát až tři miliardy korun. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na agrosalonu Země živitelka řekl, že jeho resort spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje v této výši program sníženého sociálního pojištění pro živočišnou výrobu a produkci citlivých komodit, jako jsou brambory nebo zelenina.
Generali Česká pojišťovna. která pojišťuje dvě třetiny českých zemědělců, eviduje od začátku roku škody způsobené počasím na plodinách podle odhadu za více než 640 milionů Kč. Číslo ještě není konečné, úrodě nejvíce uškodilo krupobití. Škody se svým rozsahem blíží k loňskému roku, který byl nejhorší za posledních 12 let. Na agrosalonu Země živitelka to novinářům řekla manažerka zemědělského pojištění společnosti Alena Stiborová.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Zemědělci letos sklidili 7,8 milionu tun obilí a 1,16 milionu tun řepky.
Kvůli rostoucím cenám elektřiny hrozí, že se z Česka bude vyvážet víc mléka než teď. Loni byla roční produkce mléka v ČR 3,1 miliardy litrů, přičemž na export šlo 700 milionů litrů. Někteří výrobci a zpracovatelé mléka a masa by mohli kvůli energiím omezit nebo ukončit výrobu. Vláda by mohla pomoci tím, že by základní potraviny dočasně osvobodila od DPH. Mohla by také uplatnit takzvaný dočasný krizový rámec a kompenzovat ceny energií, což v souvislosti s válkou na Ukrajině umožnila Evropská komise. Na budějovické výstavě Země živitelka to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Největší česká mlékárna Madeta je za červenec v červených číslech, tedy ve ztrátě. Náklady na elektřinu stouply firmě meziročně o 90 až 100 procent, jde o stovky milionů korun. Za první pololetí měla firma meziročně vyšší obrat, ale díky tomu, že výrazně zdražila. Jestli bude pokračovat červencový stav, nebude mít firma z čeho zaplatit v lednu 2023 elektřinu, řekl generální ředitel Madety Milan Teplý na českobudějovické výstavě Země živitelka.
Prezident Miloš Zeman strávil přes dvě hodiny na agrosalonu Země živitelka, který začal v Českých Budějovicích. Od příznivců dostal různé dary včetně české cibule. V pavilonu Potravinářské komory dlouho mluvil s bývalým prezidentem ČR Václavem Klausem a ředitelem největší české mlékárny Madeta Milanem Teplým. Někteří Zemanovi fanoušci měli zájem o společné fotky, ty zprostředkovával hlavně kancléř Vratislav Mynář. Po obědě v pivovaru Budějovický Budvar odjel prezident kolem 14:00 zpět, řekl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Potravinová soběstačnost je v podmínkách České republiky nereálná vzhledem k propojenosti světa. Je proto třeba se zaměřit na potravinovou bezpečnost, například stav zásob. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl v úvodu agroveletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích. Na zahájení vystoupil také bývalý prezident Václav Klaus, podle kterého je současná míra inflace důsledkem nezodpovědných kroků vlád, které vytváří obrovské deficity státních rozpočtů.
Ministerstvo zemědělství (MZe) dá v příštích deseti letech zhruba 15 miliard korun na výzkum a vývoj, který se zaměří na globální změny v biosféře, ekologické zemědělství a inovace. Vědci z oboru zemědělství, potravinářství, vodního hospodářství a lesnictví by se měli zabývat například udržitelnou produkcí potravin nebo stavem půdy, vody a lesů. Vyplývá to z Koncepce výzkumu a vývoje a inovací MZe, který projednala vláda. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.
Výnos chmele bude letos menší, jeho kvalita je ale dobrá, vyplývá podle předsedy Zemědělského družstva Kokory Vladimíra Lichnovského z prvních dnů sklizně. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém kraji. Pěstuje ho na 193 hektarech, což je třetina z celkové plochy. Po dvouletém výpadku kvůli pandemii covidu-19 sezonní práce při sklizni opět obstarávají především cizinci, doplnil Lichnovský.
