Plochy ovocných sadů v České republice loni dál klesly. Ubylo jich o pět procent na 13.344 hektarů. Nová výsadba byla loni jednou z nejnižších za poslední léta. Od roku 2011 se plochy sadů snížily o 27 procent z tehdejších téměř 18.200 hektarů, vyplývá ze Situační a výhledové zprávy k ovoci ministerstva zemědělství a z dat ovocnářů. Důvodem úbytku sadů je podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka nízká rentabilita pěstování ovoce.
Vyklučené sady nové výsadby zdaleka nenahradí. „Loni se vysázelo jen necelých 200 hektarů sadů. To bylo nejméně od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004. V předchozích letech se obvykle sázelo 300 až 400 hektarů sadů ročně a i to bylo málo,“ řekl Ludvík.
V posledních letech mizí zejména sady broskví a rybízu, například plochy broskví od roku 2016 klesly o třetinu na 232 hektarů. Plochy jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem, za tu dobu klesly o desetinu na 6474 hektarů. Kvůli nedostatečné obnově nyní více než polovina jabloňových sadů spadá do kategorie starých výsadeb s poklesem plodnosti. Naopak díky novým výsadbám jsou na tom dobře švestky, u nichž je starých sadů jen 17 procent.
Slabá rentabilita ovocnářství podle Ludvíka pramení z nestability výnosů, kdy úrodu v posledních letech pravidelně decimují především jarní mrazy. Negativně se projevují i velká sucha či krupobití. „Problémem je i nedostatek sezonní pracovní síly a její rostoucí cena,“ řekl předseda ovocnářů. Pěstitelé jablek pak čelí dovozům levných jablek z Polska, které po ruském embargu nemůže od roku 2014 vyvážet svou nadprodukci do Ruska.
V pouhých 200 hektarech loni vysázených sadů se podle ovocnářů odrazila i obava z dalších vývoje kvůli pandemii koronaviru. „Pěstitelé mají v souvislosti s epidemií obavu z budoucnosti. Nevědí, jaká bude poptávka, mají obavu dělat dlouhodobé investice,“ řekl Ludvík. Očekává, že v nadcházející sezoně opět dojde k redukci ovocných sadů, možná až do výše dalších pěti procent.
Sadů ubývá přesto, že podpora státu na výsadbu sadů je v posledních letech na dosud nejvyšších hodnotách. U jádrovin činí 240.000 korun na hektar, u peckovin je to 120.000 korun na hektar. Ovocnáři mohou dostat i peníze na kapkovou závlahu, konstrukce a protikroupové sítě. Například u jabloňového sadu tak dotace může pokrýt až polovinu nákladů
Na podporu obnovy sadů neměly v minulých letech nárok velké podniky. Nově však podle rozhodnutí Evropské komise budou moci tuto národní podporu čerpat všechny podniky bez rozdílu velikosti. „To je nesmírně důležité pro celý sektor ovocnářství. Jestliže chceme mít více tuzemského ovoce, musíme podporu poskytovat všem, kteří mají zájem se o náročnou produkci ovoce starat,“ uvedl nedávno ministr zemědělství Miroslav Toman.
Česká republika je v současnosti soběstačná v produkci ovoce pouze z 39 procent, zbytek musí dovážet. Konzumních jablek například musí dovážet více než 50 procent.
ČTK