Ceny ovoce zásadně ovlivňují obchodní řetězce. Mají vliv i na to, kolik zboží se prodá. Výkupní cena za kilogram jablek je 13 až 14 korun, řetězce nabízí kilogram i za 50 až 60 korun, řekl na budějovickém agrosalonu Země živitelka předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber. Unie očekává, že letos se na jihu a západě Čech sklidí téměř 8000 tun jablek, meziročně asi o deset procent méně. Za nižší úrodu mohou škody, jež způsobil mráz, a také to, že v Česku ubývá sadů.
U jablek se výkupní cena za kilogram pohybuje průměrně mezi 13 a 14 korunami. Je to na hraně, aby se ovocnářům pokryly náklady, uvedla unie. „Vyšší náklady se do cen moc promítat nedaří. Obchodní řetězce vytváří takovou nákupní a cenovou politiku, která ovlivňuje i nákupní zájem spotřebitelů. Jsou schopné ovlivnit, jaké zboží se bude prodávat a kolik se ho prodá. Když je výkupní cena (kilogramu) jablek 13, 14 korun, tak aby maloobchodní cena na krámu byla 50, 60 korun za jablka, to je drobátko moc,“ řekl Leber. Co se týče energií, jež loni zdražily, trápí ovocnáře hlavně ceny elektřiny. Největší problém je při skladování jablek, kdy potřebují ve skladech teplotu kolem tří stupňů Celsia.
V jižních a západních Čechách letos sklidí ovocnáři téměř 8000 tun jablek, meziročně asi o deset procent méně. Ubylo ploch, škody napáchal také mráz. „Suchá perioda způsobila, že plody nejsou tak velké. Uvidíme, většina těch odrůd bude na stromě ještě měsíc až dva, tak třeba přijde koncem srpna nějaká srážka, která velikost plodů vylepší,“ řekl Leber.
Meziročně v Jihočeském a Západočeském kraji ubylo asi pět procent ploch, kde se jablka pěstují. Jabloně jsou ve zmíněných krajích asi na 1000 hektarech. V ČR meziročně ubylo deset až 11 procent ploch, kde jsou sady, uvedl Leber. Úbytek pět procent výsadeb za jižní a západní Čechy není statisticky významný, míní.
„Některé firmy, když mají výpadek (při sklizni) víc než třikrát za sebou, tak se rozhodují, jestli pokračovat, nebo pěstovat jiné plodiny, které nejsou tak dlouhodobé. Ovocný sad je trvalá kultura s životností 15, 20 let, tam musí být velká investice a měla by se vrátit. A pokud výnosy a kvalita nejsou takové, přistupují (sadaři) k likvidaci. Problém posledních let je, že počet (nově) vysázených hektarů nepokrývá to, co se zlikviduje,“ řekl Leber. Dodal, že většina pěstitelů nekončí, spíš se rozmýšlí, jaké plodiny dál pěstovat. Volí třeba ty, které lze sklízet mechanizovaně, jako višně, švestky.
V jižních a západních Čechách již skončila sklizeň červených peckovin, tedy třešní a višní. Do září se budou sklízet švestky a začala sklizeň letních jablek, odrůd early gold či discovery. „Co se týče třešní, v jižních a západních Čechách byl odhad sklizně 200 tun. Myslím, že i když byl místy výpadek vlivem přízemních mrazíků, odhad se zřejmě naplní,“ předpokládá Leber. Kvůli tomu, že méně pršelo, jsou plody třešní i višní trochu menší než jindy. Sušší letní počasí ale umožnilo ovocnářům sklízet celou možnou dobu, tři až čtyři týdny. Třešně ani nepopraskaly.
Na jihu Čech jsou tři oblasti, kde se jablka pěstují nejvíc – Chelčice, Krtely a Lhenice. Ovoce se v těchto sadech pěstuje od poloviny 19. století, vozilo se odsud i na císařský dvůr do Vídně.
Unie ovocnářů jižních a západních Čech sdružuje 50 pěstitelů. Její členové obhospodařují podle starších informací téměř 1000 hektarů ovocných sadů a deset hektarů ovocných školek. Pěstují převážně jabloně, dále třešně, višně, rybízy, slivoně, hrušně a jahody. Členové unie mají skladovou kapacitu na 15.000 tun ovoce.
ČTK