Letošní mrazy, které podle odhadu ovocnářů způsobily škody na úrodě za více než miliardu korun, ohrožují existenci zhruba 500 pěstitelů ovoce v Česku. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Právě to jsou podle něj podniky, které se věnují výhradně produkci ovoce. Všechny jsou to také rodinné farmy. Ludvík doplnil, že v Česku je aktuálně 700 až 800 profesionálních pěstitelů ovoce, jejich počet v čase však mírně klesá.
S ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) Ovocnářská unie podle Ludvíka jedná také o dalších možnostech pomoci. Patří k nim podpora provozních úvěrů pro malé pěstitele a udržení zaměstnanosti v podnicích, které se zaměřují na skladování, třídění a balení ovoce do obchodních řetězců.
Výborný ve čtvrtek uvedl, že jeho resort spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce. „Nám jde hlavně o to, aby program dokázal pěstitelům kompenzovat zejména ty náklady, které v tom sadě musí vynaložit, aniž by měli tržbu. Není možné ten sad zavřít a otevřít ho až zase na jaře,“ řekl Ludvík. Program podle něj dokáže pěstitelům kompenzovat až 80 procent škod.
Další možností podpory je podle Ludvíka to, že by se těm malým pěstitelům, kteří si zažádají o provozní úvěr, část z něj odpustila. Jednat o tom Výborný bude s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, uvedl. Problémem je ale také udržení zaměstnanců v podnicích, které dodávají ovoce do řetězců. Vzhledem k tomu, že byla velká část úrody poničena, pro ně podle Ludvíka nebude práce. „Hrozí to, že podniky na ně nebudou mít peníze, utečou jim a za rok je neposhání,“ doplnil s tím, že o podpoře zaměstnanosti bude Výborný hovořit s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
V opravdu silných mrazech, jako jsou ty letošní, podle Ludvíka neexistují efektivní nástroje, jak zničení úrody zcela zabránit. „Neexistuje žádná odolná odrůda, která by po odkvětu vydržela pět až šest stupňů pod nulou,“ doplnil. K záchraně úrody se podle něj hodí například protimrazové závlahy, je ale na ně potřeba velké množství vody. K dalším využívaným metodám podle Ludvíka patří pálení svící či biomasy. „Pevně věřím, že takové mrazy jsou jednou za sto let a že znovu nepřijdou za rok až za dva,“ řekl.
Průměrný ovocnář hospodaří podle Ludvíka na 15 až 20 hektarech půdy. Ti velcí, kterých je však z celkového počtu menšina, mohou pěstovat na 300 až 400 hektarech půdy. „Obecně ovocnářských farem ubývá, ale ten pokles není tak dramatický. Daleko více nám ubývá ovocných sadů,“ řekl Ludvík. Za posledních deset let se podle něj výměra ovocných sadů snížila ze 17.000 hektarů na zhruba 10.500 hektarů.
ČTK