Dvanácté ohnisko ptačí chřipky se potvrdilo v dosud nezasaženém regionu, v chovu v Osvětimanech ve Zlínském kraji. Bylo tam 400 kusů drůbeže, o víkendu ji veterináři utratili, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Ohniska v chovech jsou tak v sedmi krajích, tedy v polovině krajů v ČR. Zlínské ohnisko je druhé, které není v malochovu.
„Chovatel nahlásil úhyn 12 ptáků z celkového počtu přes 400 kusů drůbeže, šlo o slepice, husy, kachny a krůty,“ uvedl k osvětimanskému ohnisku Vorlíček. Laboratoř potvrdila subtyp chřipky H5N8.
„Stejně jako v předchozích případech bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření. V jejich rámci bude zejména omezen pohyb drůbeže do a z pásem a budou provedeny soupisy chovů drůbeže,“ dodal mluvčí.
Podle ředitele SVS pro Zlínský kraj Františka Mahdalíka v ochranném pásmu žádný velkochov drůbeže není. „V pásmu dozoru velkochovy jsou, a to ve Stříbrnicích a Boršicích. Platí tam zpřísněná opatření týkající se biologické bezpečnosti, to znamená, aby tam nebyl kontakt s volně žijícím ptactvem,“ řekl Mahdalík. Vzhledem k tomu, že jsou oba chovy v halách, neměly by podle něj mít se zamezením kontaktu problém. Ošetřovatelé v chovech nyní musejí podle ředitele klást větší důraz na převlékání nebo dezinfekci.
Nákaza se do chovu v Osvětimanech podle Mahdalíka dostala s největší pravděpodobností od volně žijícího ptactva. „Utracená drůbež byla odvezena asanační službou na likvidaci do kafilerie,“ doplnil Mahdalík.
Ohniska v chovech jsou v ČR nyní v sedmi krajích, kromě Zlínského také ve Středočeském, Moravskoslezském, Jihočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji a na Vysočině. U volně žijících ptáků se choroba potvrdila v Praze, v Libereckém, Olomouckém, Zlínském a Ústeckém kraji. Nově i u dvou labutí na Chomoutovském jezeře u Olomouce a u labutě v Hynkově u Olomouce. Minulý týden se vyskytla ve Zlínském kraji u labutě u Novoveských štěrkových jezer v katastru Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku. Podle Vorlíčka se nově potvrdila i u uhynulé labutě nalezené na Stříbrném jezeře u Opavy.
Agrární komora ČR dříve upozornila na to, že chovatelé v českých komerčních chovech dodržují vysoké standardy biologické bezpečnosti. Počet ohnisek chřipky v českých malochovech podle její mluvčí Barbory Pánkové narůstá, což na komerční chovy ekonomicky významně dopadá.
Veterináři doporučují drobným chovatelům drůbeže, aby ji drželi v uzavřených prostorech a chránili ji před kontaktem s volně žijícími ptáky. „Zároveň vyzýváme občany, aby v případě nálezu uhynulých volně žijících ptáků v této oblasti ptáky nesbírali, ale informovali o této skutečnosti místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ uvedl už dříve ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
V ČR se ptačí chřipka kromě loňska, kdy museli veterináři vybít kolem 137.000 ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017. Muselo se tehdy utratit 98.000 ptáků, většinou ve velkochovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy. Choroba je nebezpečná pro ptáky, dosud se předpokládalo, že se na lidi nepřenáší. V únoru ale oznámilo Rusko, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé se spotřebitelé nemusí obávat, přenos choroby se nikdy neprokázal z člověka na člověka ani ze zpracované drůbeže na lidi.
ČTK