U řady produktů na českém trhu existují u obchodníků dohody, které jsou ale velmi obtížně prokazatelné. Jinak však nelze vysvětlit například vývoj cen cukru, díky kterému obchodníci loni vydělali zhruba 500 milionů korun navíc. Řekl to ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier. Podle něho je nutné brát v úvahu i současnou situaci na trhu, která je kvůli ruské invazi na Ukrajinu velmi rozkolísaná a nemá v české novodobé historii obdobu od liberalizace trhu v roce 1991, kdy se uvolnily maloobchodní ceny. Upozornil, že trh s potravinami se do normálu vrací v delším časovém horizontu.
Trh s potravinami prověřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zaměřil se na mléko, máslo, vejce, mouku a kuřecí maso. Tento týden zveřejnil své závěry, podle kterých trh reaguje na růst cen vstupů, a nezjistil tak porušení hospodářské soutěže. U maloobchodu, který kritizoval za růst cen i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), úřad uvedl, že jde o oligopolní tržní strukturu. „Oligopol je situace, kdy na trhu je jen několik málo nabízejících, kteří mají páky na to, aby hýbali s rovnovážnou cenou a množstvím. Tomuto se se u nás v agropotravinářství hodně přibližují obchodní řetězce vůči spotřebitelům,“ uvedl Maier.
Oligopolní struktura podle něj naopak není v zemědělské výrobě, kde je velké množství subjektů, přičemž i odbytová družstva jsou značně rozdrobená. Zároveň nejsou tyto subjekty majetkově propojené s potravináři, takže je to staví do postavení, kde je jen málo kupujících na straně poptávky a ti mohou svým chováním ovlivnit nakupované množství a cenu. Dochází k tomu podle Maiera například v mlékárenství. „Chovatelů dojnic je opravdu mnoho, ale každý z nich má v dojezdové vzdálenosti jen několik málo mlékáren,“ doplnil. Obecně však podle Maiera nelze celý agropotravinářský sektor klasifikovat jako oligopol, protože je v něm příliš mnoho hráčů. „Osobně jsem ale přesvědčen o tom, že u řady produktů má obchodní článek dohody, ale toto je velice obtížně prokazatelné. Jinak opravdu nelze vysvětlit nedávné cenové chování u vajec či cukru,“ uvedl.
ÚOHS ve svých závěrech uvedl, že řetězce jednoznačně mají výraznou vyjednávací sílu a schopnost prosazovat své podmínky vůči dodavatelům. Předseda úřadu Petr Mlsna řekl, že hospodářská soutěž z trhu nezmizela, ale nekompromisně zareagovala na ekonomickou situaci, kdy rostly vstupní náklady a ceny potravin se zvýšily v celé Evropě. Úřad podle něho nezjistil ani nepřiměřené navyšování obchodní přirážky a nelze tedy říci, který článek dodavatelského řetězce může za růst cen. Mlsna k tomu poznamenal, že lze vést diskusi, jestli průměrná marže obchodníků na jednom vejci na úrovni zhruba jedné koruny je přiměřená nebo zda je marže na máslu kolem devíti korun vysoká či nízká. To ale není úkolem ÚOHS, dodal.
ČTK