Návrh pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027 chce ministerstvo zemědělství zaslat Evropské komisi do konce ledna. Parametry chce mít po projednání hotové do pololetí, aby na ně farmáři mohli reagovat. Novinářům to řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a jeho náměstek pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč po jednání pracovní skupiny o takzvaném strategickém plánu společné zemědělské politiky. Nejpozději do středy příštího týdne bude k dispozici on-line kalkulačka, ve které si zemědělci budou moct předběžně spočítat provozní podpory podle nových pravidel, řekl Nekula.
Ministr připomněl, že strategický plán měla ČR předat Evropské komisi už počátkem roku. Nový návrh se změnami, které odmítají Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, pošle stát do Bruselu podle ministra do konce ledna „v náhradním termínu“. „Je potřeba nadále tento návrh projednat v rámci Evropské komise. Budeme čekat na připomínky,“ řekl. Připomínky očekává asi po třech měsících a potom podle něj poběží šestiměsíční lhůta schvalování.
Podle Sekáče se během této doby budou s nevládními organizacemi nebo ministerstvem životního prostředí probírat další dílčí parametry tak, aby mohla být nová pravidla známá už v prvním pololetí. Farmáři tak podle náměstka dostanou čas na ně reagovat, aby mohli například změnit osevní postupy.
Proti novým pravidlům, která mimo jiné podle ministerstva odstraní zvýhodnění zemědělských podniků s větší plochou obhospodařované půdy v tom, kolik podpory dostávají na hektar, svolaly Agrární komora a Zemědělský svaz ve čtvrtek protesty. Podle Nekuly komora a svaz při dnešním jednání zůstaly na svých stanoviscích. Nepředpokládá ale, že by jejich výhrady mohly ovlivnit jednání s Evropskou komisí.
Vznik dotační kalkulačky, ve které by si zemědělské podniky spočítaly provozní podporu podle nových pravidel, požadovaly všechny zemědělské organizace. Podle Nekuly si v ní zemědělci budou moct namodelovat, jaké dotace mohou od příštího roku očekávat, a zjistit, jaké benefity by jim mohl přinést přechod do ekologického zemědělství.
Ministr před novináři zdůraznil, že hlavní změny ve strategickém plánu vycházejí z dřívějších připomínek nevládních organizací, ekologů, ministerstva životního prostředí a Evropské komise. „Námi předložený kompromis respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem. Naším cílem je mít zdravější vodu, zdravější potraviny, lépe chceme pečovat o půdu a celkově se chovat šetrněji ke krajině,“ řekl Nekula.
Agrární komora a Zemědělský svaz kritizovaly už předchozí návrh dotačních pravidel, který počítal se stanovením horní hranice pro přímé platby velkým zemědělským podnikům. Po jednání zástupců vládní koalice ministerstvo od záměru ustoupilo, zvýšil se ale podíl z přímých plateb pro menší zemědělce a také se omezila maximální investiční dotace na jeden projekt ze 150 na 30 milionů korun. Nekula řekl, že stát bude monitorovat, zda se velké podniky ve snaze zvýšit si přímé dotace účelově nerozdělují na jednotlivé farmy.
Sekáč zopakoval, že velké podniky si pokles v platbách na plochu obhospodařované půdy mohou kompenzovat z Programu rozvoje venkova, kde má v příštím dotačním období podle návrhu stoupnout míra spolufinancování na 65 procent z dosavadních 35 procent. Asociace soukromého zemědělství ČR, jejímiž členy jsou zejména menší soukromí zemědělci, návrh dotačních pravidel nerozporuje.
Nový návrh počítá také s větší podporou ekologického zemědělství. Farmáři budou moci čerpat až 20.000 korun na jeden hektar obhospodařovaný ekologickým způsobem a zemědělské firmy budou moct fungovat v takzvaném duálním režimu, takže jeden podnik může na oddělených farmách hospodařit ekologicky a jinde konvenčně. V místech silně ohrožených půdní erozí bude maximální plocha jedné plodiny omezená na deset hektarů, řekl Sekáč.
Na dotace zemědělcům v ČR půjde v letech 2023 až 2027 zhruba 140 miliard korun z EU, český stát přidá dalších 60 miliard Kč. Ročně má směřovat na přímé platby zemědělcům asi 21 miliard korun a 19 miliard korun na Program rozvoje venkova.
ČTK