Na polích Vysočiny letos brambory narostly, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku.
Brambory byly letos podle Králíčka nasázené včas a ve velmi dobrých podmínkách. V červnu vypadala bramborová pole v porovnání s minulými suchými roky velmi dobře. Pro nejbližší dny už také meteorologové slibují, že bude svítit slunce. „Pokud nedojde k dalšímu deštivému počasí, tak si myslím, že ta úroda bude dobrá nebo velmi dobrá a kvalita také, minimálně u těch podniků, které se o ty porosty starají,“ řekl Králíček.
V zemědělských podnicích na Vysočině brambory letos rostou na 8065 hektarech, což je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) třetina polí s touto plodinou v ČR. Na Vysočině se sázejí později sklízené odrůdy, kromě brambor určených na jídlo i brambory pro výrobu škrobu. Zemědělci je začínají vybírat z brázd po ukončení žní, některé odrůdy brambor zůstanou na polích i celé září.
Choroby způsobené přemokřením by mohly snížit kvalitu sklízených hlíz. „Ale ještě není všem dnům konec, porosty na Vysočině jsou ještě ve vegetaci,“ řekl předseda svazu.
V Česku letos zemědělci podle ČSÚ dali brambory celkem na 23.877 hektarů polí. Rané brambory pěstují hlavně v Polabí a na jižní Moravě.
V tuzemských obchodech jsou teď podle Králíčka v drtivé převaze české brambory, podle něj jsou kvalitní. Jejich cena v poslední době klesla. „Myslím si, že teď spotřebitelé na brambory nemusí ukazovat prstem, protože ty ceny v řetězcích jsou často pod deseti korunami za kilogram,“ uvedl. Pěstitelé dostávají při prodeji ve velkém za kilogram brambor i méně než pět korun.
ČTK