Česko musí odeslat strategický zemědělský plán k posouzení Evropské komisi (EK) co nejdříve, aby mohl být včas schválen. Napsal mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý v reakci na čtvrteční apel Hnutí Duha, aby úřad s úpravou plánu nespěchal. Ekologové uvedli, že MZe nemusí poslat plán do půli ledna, jak zamýšlí, a mělo by věnovat čas změnám vedoucím k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe proti původní ekologicky ambicióznější.
„Česká republika musí co nejdříve odeslat programový dokument – Strategický plán, neboť legislativou stanovený termín byl do 1. ledna 2022. V opačném případě by mohlo být ohroženo včasné schválení,“ sdělil Bílý. Poznamenal, že po předložení plánu Evropské komisi začne běžet tříměsíční lhůta pro připomínkování a stanovisko komise, na které bude Česko případně reagovat dalšími úpravami plánu. EK má pak na schválení dokumentu, který určí, jak se budou přerozdělovat dotace v letech 2023 až 2027, dalších šest měsíců. „Podmínky poběží již od 1. ledna 2023 a zemědělci musí mít včas jasnou a spolehlivou informaci, aby mohli případně upravit své osevní postupy,“ uvedl mluvčí.
Ke kritice ekologů, že je MZe na rozdíl od Agrární komory a Zemědělského svazu, nepřizvalo na schůzku k projednání úprav plánu, která se uskutečnila koncem prosince, Bílý sdělil, že nešlo o standardní pracovní skupinu. „Toto jednání proběhlo ryze k technickým otázkám, byly řešeny praktické dopady konkrétních podmínek na zemědělské hospodaření,“ řekl Bílý. Na výtku, že úřad od listopadu nevypořádal připomínky ekologických organizací pak dodal, že se vypořádání dokončuje. „Se zástupci Hnutí Duha se v příštím týdnu osobně sejde také ministr zemědělství Zdeněk Nekula,“ dodal mluvčí.
MZe v prosinci oznámilo, že se rozhodlo pro úpravy plánu připraveného bývalým vedením úřadu, tak aby byl šetrnější k přírodě a půdě. Vyjednalo také posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původní verzi plánu ekologické organizace kritizovaly, podle nich dostatečně nepřispívala k ochraně přírody a krajiny.
Proti dodatečným úpravám se ostře vymezují zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu. Tvrdí, že hrozí destrukce významné části tuzemského zemědělství. Pokud budou schváleny změny, jako je například takzvané zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, plánuje Agrární komora také ústavní žalobu kvůli způsobu projednávání. Odpůrci změn budou 11. ledna demonstrovat před úřadem vlády. Změny naopak vítá Asociace soukromého zemědělství.
ČTK