Schodek agrárního zahraničního obchodu (AZO) se loni meziročně zlepšil o 22,7 procenta na 36,7 miliardy Kč z předloňských 47,5 miliardy Kč. Sdělili to zástupci ministerstva zemědělství. Předloňské výsledky byly zatím nejhorší od roku 1993. Vývoz loni meziročně vzrostl o osm procent, tedy o 15,8 miliardy Kč na 213,8 miliardy Kč. Dovoz agrárního zboží rostl pomaleji, šlo meziročně o dvě procenta, tedy o pět miliard na 250,5 miliardy Kč. Na zlepšení výsledku se podílel vývoz pšenice, přípravků k výživě zvířat a cigaret.
Podle Zemědělského svazu ČR šlo kvůli koronaviru o atypický rok, hlavní důvod záporného salda ale zůstává stejný. „I v loňském roce 66 procent záporného agrárního salda ČR tvořilo vysoké záporné saldo u masa a dlouhodobě u masa zůstává absolutně nejvyšší záporné saldo ze všech agrárních komoditních skupin,“ uvedl mluvčí svazu Vladimír Pícha.
Podle ministerstva byla lepší bilance výsledkem toho, že i v době koronaviru byl obchod v rámci EU plynulý a bez bariér. Kontakty se zeměmi mimo EU ale ovlivnila omezení. Devět desetin českého AZO je v rámci EU. ČR loni nejvíce vyvážela zboží do Německa, které představovalo 23,1 procenta exportů, dále pak na Slovensko a do Polska. Naopak nejvíce se dováželo zboží rovněž z Německa, kde šlo o 22,9 procenta importů, dále pak z Polska a Nizozemí. „Nejvýraznější zlepšení zaznamenal agrární vývoz ČR do Německa. V porovnání s rokem 2019 vzrostl o devět miliard korun na 49,4 miliardy korun,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Nejčastěji se vyvážely pšenice, potravinové přípravky, pekařské zboží, výživa pro zvířata, cigarety a mléko. Nejvíce se dováželo například vepřové maso, pekařské výrobky, potravinové přípravky, sýry a čokoláda. Ministerstvo vyzdvihlo zlepšení výsledku u států, kde působí agrární diplomaté – meziročně se zvýšil export do USA o 13 procent, Srbska o 11,2 procenta a do Ruska o 6,2 procenta. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) na přelomu roku sdělil, že zvažuje rozšíření sítě diplomatů nebo místních zahraničních zástupců do Vietnamu a do Velké Británie.
Mluvčí svazu podotknul, že saldo je stále příliš vysoké. „Existují expertní odhady, podle kterých se do ČR i SR vozí do obchodních řetězců potraviny, bez ohledu na emise, uhlíkovou stopu a již tak naddimenzovanou dopravu, v 300 až 800 kamionech denně zpravidla za rozsáhlého používání chladírenských technologií. Přitom podle studie 50 odborníků z 30 zemí světa se doporučuje kvůli životnímu prostředí na prvním místě omezit používání chladírenských technologií,“ dodal Pícha.
Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance stále v minusu. Částečné zlepšení salda pod 20 miliard korun se podařilo dosáhnout za někdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který chtěl, aby schodek klesl na nulu. Na konci jeho funkčního období, tedy v roce 2017, však již schodek přesáhl 30 miliard korun.
ČTK