Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. V tiskové zprávě to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
Podle ministra půjde v českém zemědělství v následujících letech o udržitelnost a šetrnost v krajině. „Chceme zemědělce motivovat ke zmenšování půdních bloků, proto od roku 2023 omezíme osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. Plánujeme, že na ostatních pozemcích k takovému omezení budou moct zemědělci přistoupit dobrovolně, a získat tak zvláštní příplatek v ekoplatbě,“ uvedl ministr.
Agrární komora záměr kritizuje. Vadí jí, že se jako součást reformy společné evropské zemědělské politiky kladou od příštího roku na zemědělce další požadavky, které pro ně znamenají vyšší náklady a nižší výnosy. Doležal řekl, že to má pak negativní efekt i v ceně pro spotřebitele. „Když je něčeho méně, stojí to více peněz. Na těchto půdách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, například kukuřici. A omezení na desetihektarové půdní bloky bude znamenat více přejezdů, větší spotřebu pohonných hmot, přípravků na ochranu rostlin, což má téměř kontraproduktivní negativní vliv. Větším množstvím přejezdů se dokonce víc utuží půda, to znamená, že protierozní efekt, který to má původně mít, vůbec nenastane. Naopak tím, jak je půda víc sježděná, tak může k erozi docházet ještě víc. Máme na to posudky z České zemědělské univerzity, které to tvrdí. Vnímáme to spíše jako politické gesto vůči laické veřejnosti, která tak hluboko do toho problému nevidí,“ řekl Doležal.
Erozí silně ohrožené plochy tvoří tři procenta orné půdy, doplnil. Od roku 2024 by se plochy, kde bude jedna plodina nejvýš na deseti hektarech, měly rozšířit na 17 procent orné půdy v ČR, uvedl Doležal. „Dostaneme se do situace, kdy to zemědělcům není fakticky vůbec kompenzováno, protože se bavíme o stejných penězích, jako zemědělci dostávali v roce 2014, což při stávající inflaci považujeme za neakceptovatelné. Nezbývá nám potom nic jiného než to promítnout do cen potravin, nebo tu produkci potravin omezit, skončit, protože máme konkurenci v zahraničí, kde takové věci vůbec neplatí. Bude to mít vliv na cenu potravin: znamená to vyšší spotřebu pohonných hmot, přípravků na ochranu rostlin, víc agrotechnických úkonů,“ řekl Doležal.
Agrární komora i Zemědělský svaz už od ledna protestují proti změnám v nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Kritizují vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Víc peněz tak dostanou malí farmáři, jež tak vládní návrh zvýhodňuje, uvedla komora.
ČTK