Ministerstvo zemědělství chce kofinancovat v budoucím období evropské zemědělské politiky, tedy mezi lety 2023 až 2027, peníze z EU na projekty do zemědělství ze 65 procent. Ročně to bude průměrně 12 miliard korun, kdyby se program kofinancoval ze 40 procent, bylo by to pro státní pokladnu každoročně o osm miliard levnější. Uvádí se to v materiálu ke strategickému plánu ČR, který v pondělí probere vláda. V současné době je tato část v evropském rozvojovém programu kofinancována ze 35 procent.
Ministerstvo vládu informuje, že budoucí příspěvky z evropských zdrojů budou o třetinu nižší než v současnosti. Proto by chtělo navýšit kofinancování, aby podpora byla v podobné výši té současné. Úřad v současnosti strategický plán připravuje, komisi by ho měl předložit do začátku příštího roku.
„Při nižším než 65procentním rozpočtu je zřejmé, že by některé intervence nemohly být podpořeny vůbec nebo za velmi omezeného rozpočtu. A jde o podpory nezbytné k rozvoji českého zemědělství, potravinářství, lesního hospodářství a venkovských území, jako jsou například pozemkové úpravy, investice do zpracování zemědělských produktů, inovace, podpora lesnických opatření či diverzifikace,“ řekl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Omezený rozpočet by podle něj mohl v konečném důsledku zpomalit i vyjednávání plánu s komisí.
Navrhovanou výši kofinancování už dříve požadovala Agrární komora ČR. Přispěje podle ní k posílení konkurenceschopnosti českých zemědělců.
Ministerstvo zatím v dokumentu nevyplnilo tzv. milníky, tedy kvantitativní požadavky, které bude muset české zemědělství splňovat, aby nebyly dotace krácené. Podle mluvčího se budou zpřesňovat na podzim.
Agrární komora hodnotí dokument kladně. „Jako omezující faktor vnímáme vyčlenění tzv. neproduktivních ploch ze zemědělské půdy. Chtěli bychom, aby se v rámci prvního pilíře započítávaly do těchto neproduktivních ploch také pozemky, které jsou v katastru, ale nejsou způsobilé pro registr půdy (LPIS),“ řekl prezident komory Jan Doležal. Jde podle něj například o stromořadí, polní cesty nebo hranice pozemků. „Zemědělci se o tyto prvky starají a zařazení do registru půdy by jim usnadnilo péči o ně do budoucna,“ dodal.
ČTK