Noční mrazy v uplynulých dnech poničily v Česku některá pole se zelím, kořenovou zeleninou či ranými bramborami. Další finanční ztráty hrozí pěstitelům zeleniny kvůli zpoždění růstu zeleniny a následnému oddálení její sklizně. Řekla to tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová. Škody po několikadenních nočních mrazech hlásí také pěstitelé ovoce či vinaři. Česko v posledních dnech zažilo několik mrazivých nocí a chladné počasí by mělo podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu vydržet do pátku.
Mrazivé počasí podle Přibylové poškodilo některé porosty zelí a kořenové zeleniny, které byly v citlivých fázích vývoje. „Byly natolik poškozeny, že budou muset být přesety,“ upozornila Přibylová. V některých oblastech přízemní mrazíky poškodily i zakryté porosty raných brambor. „Čekáme na zprávy od pěstitelů paprik a citlivější plodové zeleniny, jak to vypadá u nich,“ dodala.
Zelináři škody způsobené mrazivým počasím stále sčítají. „Ne vše lze poznat už nyní a škody navíc nejsou jednoduše vyčíslitelné. Nejvýznamnější škody vzniknou především ze situace na trhu v době sklizně, a to v důsledku vlivu mrazů a nízkých teplot na zpoždění růstu a vývoje rostlin,“ uvedla Přibylová. Několikadenní výrazné ochlazení totiž oddálí sklizeň zeleniny. Kvůli zastavení vývoje a růstu zeleniny se budou kumulovat její sklizně, které farmáři původně plánovali provádět postupně. Na trhu se tak nahromadí sklizená zelenina, což může vést k poklesu cen a odbytovým problémům.
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2023 podle předběžných údajů vzrostla o půl procenta na 219.510 tun. Plocha polí se zeleninou loni ale meziročně klesla o 288 hektarů na 11.015 hektarů, o rok dříve zabírala 11.303 hektarů a v roce 2021 to bylo 12.066 hektarů. Někteří pěstitelé zeleniny loni kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost.
Obchodním řetězcům farmáři dodávají zhruba 75 produkce zeleniny. Deset procent zeleniny prodávají velkoobchodům a dalších deset procent firmám zaměřeným na její zpracování. Pět procent úrody pěstitelé prodávají pomocí vlastního exportu, dodávek do hotelů a restaurací či farmářských trhů a samosběru.
ČTK