Plánovaná severní varianta vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem vede pět kilometrů od vodního díla Vrchlice, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma tohoto zdroje vody, sdělil mluvčí ministerstva dopravy (MD) František Jemelka. Reagoval tak na vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy, který v úterý na tiskové konferenci uvedl, že výstavba koridoru má zabrat přes 3300 hektarů úrodné půdy a hrozí i to, že koridor ovlivní hydrologickou bilanci povodí řeky Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro 60.000 obyvatel Kutnohorska. Podle Jemelky se stát bude snažit se zemědělci více komunikovat, což však v poslední době bylo obtížné kvůli koronaviru.
„Obavy zástupců zemědělců nebereme na lehkou váhu a jsme si vědomí toho, že výsledná trasa tolik očekávané vysokorychlostní železnice bude dobrým kompromisem různých, často protichůdných, zájmů či názorů,“ sdělil Jemelka. Podle něj ale stát rychlé přeshraniční spojení po železnici potřebuje, navíc na to pamatují územní rezervy státu. O výstavbě chce proto také jednat Agrární komora ČR.
Trať zasáhne pozemky několika stovek zemědělců, mimo jiné i společnost PIAS Suchdol, která by měla ztratit 100 hektarů pozemků. „Hovoří se o výstavbě vysokorychlostní trati, ale nás jako vlastníka dosud nikdo nekontaktoval a na našich pozemcích se již pohybují geodeti,“ řekl v úterý na tiskové konferenci zemědělského svazu vedoucí rostlinné výroby firmy Jan Mikulka.
Podle ministerstva dopravy ale drží v těchto místech rezervu pro výstavbu již několik let, nyní ji chce posouvat vpřed. Mělo by jít o dokončení studie proveditelnosti, zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, součástí rozhodování bude i vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA).
Podle Mikulky plánovaná stavba zničí až 15 milionů tun ornice a Česko přijde o možnost, aby kolem tří milionů metrů krychlových vody bylo ročně vsakováno a zadržováno v přírodě. Centimetr ornice se pak vytváří zhruba 100 let, upozornil. Ministerstvo dopravy chce problém s ornicí vyřešit zohledněním v ceně výkupu pozemků.
Mluvčí Jemelka dnes dodal, že při každé nové stavbě vysokorychlostní železnice bude vždycky dotčená nějaká zemědělská půda či les, nějaká vodoteč, zástavba nebo obecně soukromý majetek. Správa železnic ale podle něj předpokládá, že bude komunikovat intenzivněji.
Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130.000 cestujících denně. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Rychlost jednotlivých úseků bude různá, některé by měly být nastaveny až na 320 km/h. Například cesta mezi Prahou a Brnem by tak měla místo současných asi 2,5 hodiny trvat kolem jedné hodiny. Podobně by měla zrychlit i cesta mezi Brnem a Ostravou, rychlejší cestu například do Prahy rychlodráhy zajistí i z Pardubic, Hradce Králové a Ústí nad Labem. Tratě navíc budou mít mezinárodní přesah, přes Česko by měly projíždět i rychlovlaky z Německa, Polska nebo Rakouska.
ČTK