Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.
Nejen srážky loni převýšily normální stav, ale také průměrná teplota 9,1 stupně Celsia znační teplotní nadprůměr. „Z pohledu zemědělství se mimořádně teplý únor podepsal na absenci sněhové pokrývky, která je v jarním období ideální při postupném odtávání způsobujícím doplnění půdního profilu vodou. Teplotně nadnormální a srážkově extrémně chudý duben přispěl k poměrně dramatickému snížení půdní vlhkosti. Podepsalo se to v řadě případů na nevyrovnaném stavu porostů jařin a například v porostech cukrovky to bylo znatelné,“ uvedl Žalud.
Klíčovým měsícem byl studený květen, díky kterému poklesl výpar, a tak i normální květnové srážky napomohly na většině území republiky vylepšit vláhovou bilanci. „Rostliny získaly čas fotosyntézou vytvořit a nashromáždit asimiláty nutné pro generování pozdějšího výnosu. Na druhou stranu červnové extrémní úhrny srážek přinesly komplikace do sklizňových prací obilnin a dalších plodin s kratší vegetační dobou. A v podstatě podobné problémy přišly i v pozdějších velmi srážkově bohatých měsících, kdy vzhledem k extrémní vlhkosti půdy mnoho týdnů nešlo včas sklízet kukuřici či cukrovou řepu. Kromě toho bylo velmi obtížené zasít pro české zemědělce klíčové ozimé plodiny jako je řepka a pšenice,“ dodal odborník.
Rok 2020 přesto podle něj z pohledu rostlinné produkce nepatří k výslovně špatným rokům. Nepříznivý byl především pro zemědělce v severozápadních Čechách a Podkrkonoší.
Za ideální srážkový scénář Žalud označil dostatek srážek, který umožní růst a vývoj pěstovaných rostlin a zároveň neomezí zpracovávání půdy, setí, hnojení či sklizeň. Vzhledem k variabilitě pěstovaných druhů rostlin, jejich nároků a délce vegetačního období lze ale ideální srážkový rok očekávat jen výjimečně.
Letos v zimě po relativně dlouhé době kryje půdu vrstva sněhu, byť v nížinách je jen několik centimetrů, které tvoří izolaci před případným vymrzáním či promrznutím půdy a následným poškozením ozimých plodin. „K ideální sněhové pokrývce máme ještě daleko. Její výška by měla být v zemědělsky využívaných oblastech alespoň 30 centimetrů. Nejde jen o ochranu před nízkými teplotami, větrem či slunečním zářením, ale pokud sníh vydrží do začátku jara, jeho postupné odtávání doplní půdní profil vodou,“ zmínil Žalud.
ČTK