OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Letošní sklizeň raných brambor začala kvůli chladnějšímu jaru oproti jiným rokům zhruba o dva týdny později. Obchodníci je začnou prodávat tento týden. Výraznější pokles cen pěstitelé nepředpokládají. Kvalita sklízených brambor je dobrá. Novinářům to při dnešním oficiálním zahájení sklizně raných brambor v Zálezlicích na Mělnicku řekl člen představenstva Agrární komory ČR Petr Hanka, který v okolí Zálezlic pěstuje kromě brambor například mrkev a další zeleninu.
Dosud bylo na sklizeň ideální počasí, vysoké teploty kolem 30 stupňů Celsia by ji podle Hanky mohly zkomplikovat, protože v teplotách nad 25 stupňů brambory postupně zastavují růst a je nutné sklízet v noci, aby byly co nejdříve pod střechou. „Velké nasazení hlíz i vyrovnané porosty slibují sice opožděnou, ale dobrou sklizeň,“ uvedl Hanka. Dodal, že na Vysočině kvalitu mohou ovlivnit dosavadní nadměrné srážky.
Od letošního roku mohou zemědělci žádat o přidělení ochranné známky kvality Q CZ, která bude označovat tuzemské brambory vypěstované způsobem šetrnějším k životnímu prostředí. Dosud se k registraci přihlásilo přes sto žadatelů. Řada pěstitelů přišla během pandemie o odbyt ze stravovacích zařízení a bojují o existenci. Právě i nová známka kvality má pomoci zvýšit zájem tuzemských zákazníků o české produkty s jasným původem a garantovanou kvalitou.
Po přivezení z pole prochází hlízy linkou, která je zbaví hlíny, očistí a po třídění dávkuje do přepravek či jiných obalů. Cesta sklizených brambor z pole na Mělnicku do skladu obchodu může trvat i méně než 24 hodin, obvyklá doba nepřekračuje 48 hodin. U dovážených brambor trvá cesta výrazně déle a podle Hanky vzniká i velká uhlíková stopa.
Loni bylo v tuzemsku sklizeno přibližně 850.000 tun brambor ze zhruba 30.000 hektarů půdy, z toho od drobných pěstitelů pocházelo kolem 150.000 tun. Takzvaná farmářská cena, tedy pro přímý prodej, je nyní kolem 14 či 15 korun bez DPH, cena, za kterou pěstitelé dodávají do řetězců je kolem 13 či 14 korun bez DPH. ČR je v produkci brambor soběstačná zhruba ze 70 až 80 procent, zásadní objem pochází ze středních Čech a Vysočiny.
Český bramborářský svaz (ČBS) i ministerstvo zemědělství usilují podle předsedy ČBS Josefa Králíčka o dosažení plné soběstačnosti do roku 2030, avšak zemědělci často dávají přednost jiným plodinám kvůli vysoké rizikovosti pěstování brambor, vyšší pracnosti a především nejistému odbytu, protože ceny dovážených brambor jsou někdy i pod výrobními náklady domácích pěstitelů.
ČTK