Mýtus o bezpečnosti polských potravin je v troskách, jejich kvalita je tragická, píší polská média o zprávě polského nejvyššího kontrolního úřadu NIK. „V polském masu jsou tuny antibiotik, strašné bakterie a znečistění. Kontrola potravin je jen iluzorní a nikdo se o problém nechce postarat,“ napsal server Innpoland.pl o závěrech nedávno publikované zprávy NIK.
Problém podle kontrolorů tkví především v tom, že instituce, které mají bdít nad bezpečností potravin, už roky trpí nedostatkem financí. Zvláště špatná je situace ve veterinární inspekci, a tak dozor nad porážkami zvířat je nedostatečný, podobně i kontrola nad podáváním léků. Chybějí dokonce i zájemci o funkci okresních veterinárních lékařů. Důvodem jsou nízké platy, napsal o zprávě NIK server Agrofakt.pl. Navíc nefunguje spolupráce a koordinace mezi kontrolními orgány, ani systém kontroly nad prodejem po internetu. „Tato zjištění nelze lhostejně přejít,“ dodal server.
Média připomínají, že ještě v roce 2017 v evropském systému varování před nebezpečnými potravinami RASFF figurovalo 87 výstrah před nebezpečnými výrobky z Polska. O rok později jich bylo 131, v roce 2019 již 203 a do konce září 2020 dokonce 273. Česka se v témže období týkalo 18 varování, Slovenska 12, vyplývá z tabulky zveřejněné televizí TVN 24.
„To je nejhorší výsledek v celé Evropské unii – víceméně stejně případů mají na druhé a třetí příčce Francie a Nizozemsko dohromady,“ poznamenal Innpoland. Dodal, že Polska se předloni týkalo 13 procent varování v celosvětovém měřítku. Nejčastěji šlo o výskyt salmonelly v potravinách.
Další problém tkví v tom, že v Evropě se antibiotika používají dvakrát častěji při léčení zvířat než lidí – a Polsko v EU zaujímá druhou příčku v používání nejsilnějších antibiotik v chovech. Použití antibiotik je sice pokaždé odůvodňováno léčbou, ale NIK varoval, že v Polsku je dohled tak děravý, že úřední obrázek nemusí odpovídat realitě. „Protože chybí celostátní databáze údajů o použití antibiotik i povinnost hlásit kontrolním orgánům použití antibiotik, veterinární inspekce nedisponuje věrohodnými informacemi o míře a rozsahu použití,“ dodala zpráva, na které se kromě kontrolorů podíleli i vědci z polských univerzit.
Kromě antibiotik chovatelé hojně používají i potravinové doplňky, což je ale záležitost prakticky zcela zbavená jakékoliv kontroly. Kontroly těchto doplňků, podniknuté na zakázku NIK, ukázaly bídnou kvalitu, poznamenal portál Innpoland.
NIK také bije na poplach, že bezpečností potravin se má zabývat několik institucí, jejich kompetence se ale překrývají a úřady nespolupracují, ani si nevyměňují informace. Důsledkem je chaos. Chybějí také veterináři a kontroloři, protože platy v této branži jsou jen o pár stovek zlotých vyšší než minimální mzda. NIK ve svých závěrech doporučil sjednotit úřední kontrolu potravin a zlepšit efektivnost celého systému, který má dopad i na zdraví společnosti.
ČTK