Podíl takzvané redistributivní platby na podporu prvních 150 hektarů půdy u každé zemědělské firmy je v dohodě vládní koalice nastaven mnohem výš než v okolních zemích, a to na úkor ostatních zemědělských podniků hospodařících na větších výměrách polí. Novinářům to řekl předseda okresní agrární komory v Olomouci Vladimír Dosoudil. Nerovné nastavení dotací pro malé a velké zemědělce může podle něj navíc narušit strukturu tuzemského zemědělství, jelikož bude svádět například k dělení farem na menší celky.
Úpravu dotačních pravidel schválila předminulý týden vládní koalice. Část peněz se má po změně výše redistributivní platby dostat od velkých podniků k menším zemědělcům. Na tyto platby má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. V původním materiálu to bylo deset procent. Zároveň se sníží maximální výše investičních dotací. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR již dříve označily změny vyplácení evropských dotací po roce 2023 a pravidla zemědělské politiky pro příštích pět let za výsměch všem zemědělcům. Hrozí podle nich zhoršení kvality potravin, růst cen a vyšší dovoz potravin z Polska. Asociace soukromého zemědělství naopak změny považuje za krok správným směrem.
„Pokud by platby byly přerozdělovaly tímto způsobem, tak bude docházet k tomu, že se budou dělit farmy, které fungují. Bude se vytahovat s tímto podnikatelským záměrem půda i z větších celků, protože příslib tolika peněz na tak málo hektarů a za tak málo práce bude prostě obrovsky motivační,“ míní Dosoudil. Evropská unie podle něj doporučila vyčlenit na redistributivní platbu deset procent z celkových přímých plateb, v okolních státech činí podíl deset až 12 procent.
Předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Unčovice Milada Měsícová řekla, že základní dotace na prvních 150 hektarů půdy by podle koalicí dohodnutých parametrů redistributivní platby mohla činit až 6000 korun na hektar. „Když se se to spojí s ekologií, tak to může být až k 20.000 korun. Jako velký problém vidím to, že se může jako zemědělec zaregistrovat téměř každý. Spekulanti si skoupí 50 hektarů půdy, založí si registr zemědělského podnikatele a můžou čerpat bez toho, aniž by produkovali. Není to totiž vázáno na produkci,“ uvedla.
U větších podniků základní platba od 150 hektarů výrazně klesá. Například středně velká farma, která obhospodařuje 1500 hektarů, bude podle Měsícové dostávat 2500 korun na hektar. Koalicí schválený model dotací proto může mít nepříznivý dopad na živočišnou výrobu, kterou ze 70 procent zajišťují střední a velké zemědělské podniky. „Získají méně dotací na přímé platbě a už nebudou moci z těchto peněz dotovat živočišnou výrobu,“ uvedl Měsícová. Chov prasat v ZD Unčovice je nyní podle ní ve ztrátě a jeho provoz drží peníze z rostlinné výroby podporované přímými platbami.
ČTK