Jihočeští zemědělci sklidili před začátkem posledního srpnového týdne přes tři čtvrtiny obilovin a téměř všechnu řepku. Závěr žní zpomalily víkendové deště. Výnos z obilovin je zatím průměrný, 6,16 tuny z hektaru; u řepky podprůměrný 2,96 tuny, meziročně je o pětinu menší. Řekli to zástupci jihočeských zemědělců.
Sklidit zbývá v kraji jedno procento řepky, kterou je oseto 36.629 hektarů. Průměrný výnos obilovin je meziročně o tři procenta nižší. „Z dlouhodobého hlediska průměr. Výnos řepky představuje podprůměrný výsledek. V nižších polohách a na lehčích půdách již mnohé podniky slaví dožínky. Většina pěstitelů však potřebuje ještě minimálně týden stabilní počasí bez deště, aby žně dokončila. Kvalitativní i kvantitativní výsledky a rychlost sklizně se lokálně velmi liší,“ řekla dnes ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Necelých 40 hektarů obilovin zbývá posekat zemědělcům z družstva Třebonín, které leží mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi a hospodaří na 850 hektarech. Potřebují jeden až dva dny slunného počasí, aby žně dokončili. „U řepky byly výnosy podprůměrné, ale už při setí to bylo horší, nedokázala se tak perfektně zakořenit jako předešlé roky. U obilovin je dobrý průměr; co se týká pšenic, tam držíme dlouhodobě nějakých 6,5 tuny z hektaru,“ řekl předseda družstva Jan Rytíř.
Ještě čtyři pětiny musí sklidit Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství, jenž u Studené na Jindřichohradecku hospodaří s pěti členy rodiny na 700 hektarech půdy. Výnos z obilovin se pohybuje mezi 5,5 až 5,8 tuny. Hospodaří v nadmořské výšce 650 metrů. „Máme posečeno asi jenom 20 procent. Prvně to nebylo zralé, a teď, když to zralé je, nám do toho prší. Výnosově je to průměrné, jen kvalita může být problém, jestli bude týden pršet do zralých pšenic,“ řekl Štefl.
Všeobecně horší parametry mají v kraji jařiny. V podmáčených místech zemědělci podle Šťastné zrniny a řepku již spíše „dobývají“ než sklízejí. Náklady na žně zvyšuje i to, že se musí úroda dosoušet, roste i spotřeba paliv či mzdové náklady. „Opožděná seč koliduje s potřebou zakládání sklizně příští. Významný podíl úrody ‚sklidily‘ kroupy. Velký problém mají zemědělci se sklízením slámy, která na polích špatně usychá a obsahuje plevel i zmlazené obilí. Pěstitelé brambor se obávají, že úrodu poškodí plísně,“ uvedla Šťastná.
ČTK