Zemědělci v jižních Čechách hnojí ozimy i základní obiloviny. Hlavní jarní práce jako setí nebo vláčení luk a pastvin nechávají na konec března a na duben, až půda vyschne a přestane mrznout. Někteří stihli minulý týden zasít oves. Kvůli tomu, že někde měli pozemky loni podmáčené, čekají místy až o pětinu nižší výnos řepky.
Přihnojit už stihli zemědělci z družstva Třebonín, které leží mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Hospodaří na 850 hektarech, vedle rostlinné výroby mají i 400 kusů skotu. „Teď čekáme, až se vysuší půda, abychom mohli začít sít. Secí mašina do toho nemůže vjet, protože je bahno. Minulý týden, když bylo pěkné počasí, jsme stačili osít asi 20 hektarů ovsa, jinak je to rozbahněné,“ řekl předseda družstva Jan Rytíř.
Ozimy přihnojuje družstvo Horusice na Táborsku. Sít zatím kvůli mrazu nezačalo. „Budeme ještě podsévat jetele do jařin, děláme hlavně ozimé obiloviny a ozimou řepku. Díky tomu, že budeme podsévat jetel, musíme začít až v dubnu, aby nám nezmrznul,“ řekl prokurista Milan Houska. Družstvo s 550 hektary stihli na podzim ošetřit plodiny pomocí herbicidů.
Jinak je na tom Zemědělské obchodní družstvo Borovany na Českobudějovicku. V říjnu mělo kvůli dešťům pozemky moc mokré, muselo tak ukončit setí, neudělalo postřiky, některé polní práce nestihlo. „Teď nám začal hektický čas: hnojení kejdou, kydání stájí, příprava drůbežárny na první turnus, válení jetelišť, doorávání pozemků,“ uvedl hlavní agronom Jan Kouba. Sít plánují podle počasí na přelomu března a dubna.
Stromy, které popadaly na pozemky, vyřezává teď kolem luk a pastvin farma Kerim v Přední Výtoni u lipenského jezera. Stará se o 1100 hektarů, chová 450 kusů dobytka, plemeno masný simentál. Rostlinnou výrobu má jen pro vlastní potřebu, na seno a senáž. „Hnojíme na podzim. Teď na jaře nás čeká vláčení pozemků, ale na to je čas, protože půda je ještě zmrzlá. Teď se dělají zimní údržby,“ řekl provozní vedoucí farmy Robert Perfoll.
Na konec března a duben plánuje první jarní práce jako vláčení luk a pastvin či přísev porostů asi na pětině plochy statek Horní Dvorce na Jindřichohradecku. Hospodaří na víc než 130 hektarech, chová přes 500 ovcí. „V nadmořské výšce 600 metrů nad mořem nám travní porosty teprve osychají. Vláhy je po zimě poměrně dost, ale bývali jsme tu zvyklí na sněhovou pokrývku po celý únor. Letos bohužel tak dlouho nevydržela,“ řekla Michaela Dubová ze statku, jenž ovčí sýry, jogurty i jehněčí maso a uzeniny dodává do více než 100 kamenných farmářských prodejen v ČR.
Kvůli tomu, že pozemky byly podmáčené, čekají někde nižší výnosy. Až o pětinu u řepky borovanské družstvo s 2630 hektary, jež chová 600 dojnic, 200 masných krav i 110 prasnic. Pokles nevyloučili ani třebonínští, kteří měli loni výnos z obilovin až 6,5 tuny z hektaru. „Rostliny jsou z podzimu hůř založené, bylo pozdní setí a do vlhka. Běžně máme do poloviny října zaseto, loni se to protáhlo až do listopadu,“ řekl Rytíř.
ČTK