Intenzivní deště z posledních dvou týdnů dokázaly nasytit v Česku půdu do jednoho metru natolik, že ukončily několik týdnů trvající půdní sucho. Nasycená je jak svrchní vrstva do 40 centimetrů, tak na většině území i spodní vrstva do jednoho metru. Na 99 procentech území republiky je tak nyní stejně nebo více vody v půdě, než bylo v průměru v letech 1961 až 2010. A z předpovědi na dalších devět dnů vyplývá, že by dobrá vláhová situace měla vydržet na většině území i přes to, že by mělo panovat suché počasí s teplotami okolo 30 stupňů Celsia. Vyplývá to z informací, které vědci zveřejnili na webu Intersucho.cz.
„Po vydatných deštích je půda stále hodně nasycena a ani další prakticky desetidenní suché období s vyššími teplotami nezpůsobí, že by se hodnoty půdní vlhkosti dostávaly do výraznějšího deficitu. Nebudeme tedy pozorovat půdní sucho, i když svrchní vrstva bude již sušší,“ uvedli vědci v komentáři. K vydatným srážkám z předchozího týdne se minulý týden přidaly další deště. Nejčastěji spadlo 15 až 35 milimetrů srážek, v Jeseníkách a Orlických horách to bylo přes 100 milimetrů, v Beskydech okolo 60 milimetrů. Až do pátku navíc panovalo poměrně chladné počasí.
Oblasti, kde se částečně projevuje sucho ve spodní vrstvě půdy, jsou v okolí Prahy, v Podkrušnohoří a místy na Šumavě. Jde však o relativní stav vztažený k průměru. Při pohledu na mapu, která ukazuje nasycenost půdy, je zřejmé, že maximálně padesátiprocentní nasycenost vykazuje téměř celá jižní Morava a jihozápadní část Vysočiny, Středočeský a Ústecký kraj, velká část jižních Čech a Plzeňského kraje. Jde však o normální stav pro toto roční období.
Déšť měl velmi pozitivní vliv na pěstování kukuřice, slunečnice, brambor či víceletých pícnin, které v podstatě zachránil. Naopak deště zastavily či zpomalily žně a snížily kvalitu obilí.
ČTK