I když je letošní zima poměrně teplá a dnes a ve čtvrtek se mají nejvyšší odpolední teploty dostat v teplejších částech jižní Moravy nad deset stupňů, pěstitelé ovoce zatím zůstávají v klidu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z Mendelovy univerzity v Brně a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR by tyto teploty musely vydržet alespoň pět dnů po sobě, aby některé druhy ovocných stromů ztratily mrazuvzdornost, řekl. Pak by to byla téměř jistá katastrofa pro budoucí úrodu, avšak v pátek se má díky přechodu studené fronty znovu ochladit.
„Zatím je to takový zdvižený prst. Vegetace startuje, když je překročený biologický práh a rostliny ztratí mrazuvzdornost,“ řekl Žalud. Každá rostlina ho má nastavený jinak. Například réva vinná se „probudí“ ze zimy do jarní fáze, když sedm dnů po sobě dosáhnou průměrné denní teploty deset stupňů a více. Ale jsou i stromy, kterým stačí pět stupňů. Z běžného ovoce na jižní Moravě jsou nejcitlivější meruňky, ale ani u nich pěstitelé zatím nezaznamenali rašení pupenů. „Pro takové stromy už začne jaro, i když víme, že je ještě brzy. Pupeny se nalijí, začnou praskat a strom ztrácí odolnost proti nízkým teplotám. To jsou v tuto roční dobu nebezpečné stavy, mnohem horší, než kdyby bylo dlouho minus 15 stupňů,“ vysvětlil Žalud. Když se teď podle předpovědi ochladí, stromy pár teplejších dnů ustojí.
Příliš brzy na „probuzení“ stromů je proto, že téměř jistě ještě mrazy, nikoli mrazíky přijdou. Pro druhou polovinu února nejsou výjimečné vpády ledového arktického vzduchu. „Předpověď teplot se dá spolehlivě dělat na pět dnů dopředu, na tři týdny to neví nikdo,“ uvedl Žalud.
Teplejší počasí může nahrávat i vývoji některých škůdců, ale i na ně je podle Žaluda ještě poměrně brzy a až vývoj počasí v dalších týdnech bude pro pěstitele směrodatnější. Zřejmé však je, že kvůli globální změně klimatu a oteplování jsou ovocné stromy na jižní Moravě vystaveny jarním mrazům či mrazíkům častěji než v minulosti. Vegetace se totiž kvůli oteplování probouzí dříve, ale pravděpodobnost vpádu chladného vzduchu zůstává víceméně stejná.
ČTK