Farma Vraňany rozšiřuje sady, a to o osm hektarů. Většinu nových stromů tvoří broskvoně. V tuzemsku je velmi málo pěstitelů broskví, i během sezony jsou broskve na pultech obchodů převážně z dovozu. V areálu by také měly zhruba za půl roku vzniknout nové skladovací prostory, řekli Milan a Dagmar Hančovi z Farmy Vraňany. V ČR v posledních letech klesá výměra sadů, ale právě vraňanská farma je příkladem opačného procesu. Přispívá k tomu i komplexnost celé farmy, která zajišťuje produkci, uskladnění, zpracování, prodej na místě a další aktivity. Poptávka po produktech domácího charakteru je obrovská, řekl ve Vraňanech novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
První hektar ovocného sadu ve Vraňanech vysadili Hančovi v roce 2021, šlo o meruňky. Loni farmáři přidali půl hektaru meruněk a půl hektaru slivoní švestek.
„Zjistili jsme, že ani tak nám to nebude stačit, když budeme sklízet za rok, za dva, že musíme sázet dále,“ popsal Hanč. Pro broskvoně se rozhodli na základě poptávky zákazníků. Stromky na výsadbu museli přivézt ze Slovenska, protože v českých školkách broskvoně ke komerční výsadbě v potřebném množství nesehnali.
Letos vysazené broskvoně zaberou pět hektarů ploch, zbývající tři hektary obsadily slivoně švestky, jabloně a mix třešně, višně, meruňky. „Dále bychom chtěli pokračovat ve výsadbě třeba rybízů, angreštů na menších plochách, protože to tady v ČR úplně extrémně chybí. Zákazníci si to žádají a my to pro ně nemáme pravidelně a nemáme to v té kvalitě, kterou by potřebovali,“ doplnil Hanč.
Podle ministra zemědělství se v příštím roce nebude měnit výše národních dotací na podporu ovocnářů, a to jak v případě integrované, tak i ekologické produkce, konkrétně v objemu 70 milionů korun a deset milionů korun. Zachována bude i podpora pro závlahu včetně kapkových závlah. Zemědělci také budou moci žádat o investiční podporu z evropských peněz. „Obecně platí, že ovocné sady mají nejenom tu produkční funkci, ale mají také funkci krajinotvornou,“ dodal Výborný.
Vraňanská farma lokální produkty zpracovává například na mošt, džem a plánuje i vlastní pálenku. Soustředí se též na možnost samosběrů. „Ve společnosti velice stoupá jejich obliba, my je každoročně rozšiřujeme o novou komoditu,“ uvedla Hančová. K samosběru jahod postupně přibyly okurky, hrášek, česnek, brambory, cibule a letos zde vyzkoušeli i dýně či rajčata. Také v ovocných sadech budou moci lidé sami sbírat. Podle Hanče je návratnost investic na malé farmě do pěti let a podobně by to mělo být i u vysazených ovocných stromů.
Farma patří mezi největší české producenty jahod. Využívá dotace pro zemědělce vázané na zemědělskou plochu, ale převážnou většinu investic zde udělali bez dotační podpory. Celkově farma hospodaří na více než 300 hektarech půdy. V místní prodejně nabízí nejen vlastní produkty, ale i od dalších drobných lokálních zemědělců.
ČTK