Ministerstvo zemědělství (MZe) by mělo úpravám strategického zemědělského plánu věnovat více času, uvedlo Hnutí Duha v tiskové zprávě. Do poloviny ledna, jak ministerstvo zamýšlí, ho Evropské komisi poslat nemusí, doplnilo hnutí. Ekologové požadují v dokumentu změny, které povedou k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe ekologicky ambicióznější. Hnutí Duha kritizuje také průběh nynějšího jednání o úpravách dokumentu, který určí, jak se budou v letech 2023 až 2027 přerozdělovat dotace.
„Nastavení zemědělských dotací skrze strategický plán je největší a jedinou příležitostí, jak může nová vláda nejen splnit své cíle, ale také připravit českou krajinu na dopady klimatické změny, zvrátit úbytek hmyzu a ptáků a zachránit naši půdu pro další generace. Promarněním této šance by nejen zklamala své voliče, ale zejména selhala v neodkladném řešení problémů naší krajiny a půdy,“ uvedl koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa.
Ministerstvo by tak podle zástupců organizace mělo „maximálně“ využít času pro zvýšení ekologických ambicí a nespěchat. Je potřeba motivovat zemědělce ke tvorbě mezí, remízků či mokřadů a významněji je podpořit v přechodu k ekologickému hospodaření, uvedlo Hnutí Duha. „Tyto otázky přitom nejsou závislé na otázce zastropování či redistributivní platby, na které se v současnosti soustředí hlavní pozornost,“ dodalo. O finální podobě plánu mají zástupci koalice jednat v úterý.
Ekologové také kritizují, že je ministerstvo, na rozdíl od Agrární komory a Zemědělského svazu, nepřizvalo na schůzku, která se konala koncem prosince. Tvrdí, že od listopadu také nebyly vypořádány připomínky ekologických organizací a MZe dosud neavizovalo schůzky přislíbené na sklonku roku.
MZe v prosinci oznámilo, že se rozhodlo pro úpravy plánu připraveného bývalým vedením rezortu, tak aby byl šetrnější k přírodě a půdě. Vyjednalo také posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původně mělo dokument odeslat k 1. lednu.
Proti dodatečným úpravám se ostře vymezují zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu. Tvrdí, že hrozí destrukce významné části tuzemského zemědělství. Pokud budou schváleny změny, jako je například takzvané zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, plánuje Agrární komora také ústavní žalobu kvůli způsobu projednávání. Odpůrci změn budou 12. ledna demonstrovat před úřadem vlády. Změny naopak vítá Asociace soukromého zemědělství.
ČTK