Zemědělské družstvo Maleč na Havlíčkobrodsku, které patří mezi tradiční pěstitele kmínu, mělo letos u tohoto koření průměrnou úrodu. Z hektaru sklidilo přes jednu tunu kmínu. Řekl to agronom Josef Linhart, který je zároveň předsedou spolku Český kmín sdružujícího pěstitele. Družstvo má také linku na čištění kmínu.
Družstvo pěstuje dvouletý kmín. Letos zrál na úpatí Železných hor přibližně na 70 hektarech polí, podobně jako minulé roky. Obsah ceněných silic, což jsou éterické látky zajišťující typickou chuť a vůni tohoto koření, v letošním kmínu podle Linharta převýší tři procenta. Splní tak jedno z důležitých kritérií pro používání chráněného označení původu Český kmín, které stejnojmenné sdružení získalo v Bruselu v roce 2008, což je obsah silic přes 2,8 procenta.
Spolek Český kmín má okolo 50 členů, pěstitelů z nich jsou tři desítky, řekl výkonný ředitel Karel Jonák. Uvedl, že se letos v republice kmín pěstoval zhruba na 2600 hektarech polí, plochy i výnosnost byly nižší než vloni. „Máme srdcaře, kmínaře, s dlouholetou tradicí pěstování,“ podotkl. Vedle tradičních dvouletých odrůd se pěstuje kmín se zkrácenou vegetační dobou, který má nižší obsah silic. Dvouletý kmín se podle Jonáka prodává hlavně v Česku a na Slovensku.
Na kmín se zaměřilo také podnikání Karla Jonáka. S partnerkou Martinou Homolovou začali v roce 2017 lisovat z českého dvouletého kmínu olej, který předtím nikdo nelisoval. Tento výrazně aromatický olej z kmínu kořenného dodávají i do restaurací. Letošní kmín je podle Jonáka sice drobnější, ale má vysoký obsah silic, i přes čtyři procenta. Olejnatost u kmínu není vysoká, na lahvičku oleje s obsahem 50 mililitrů ho padne asi 1,4 kilogramu.
Pod značkou Olejový mlýn Petráveč vyrábějí v Petrávči u Velkého Meziříčí oleje například i z bílého máku, lničky seté, světlice barvířské nebo i z řepky, lisují je za studena. Využití mají také pokrutiny, pevné zbytky, které po lisování zůstanou. Přidat se podle Jonáka dají třeba do těsta a kaší. V Petrávči, kde lisuje olej, chce příští rok zprovoznit malou pekárnu, v níž se budou z pokrutin péci krekry.
ČTK